Daryl Gregory, Pandemonium, obálka

Daryl Gregory, Pandemonium, obálka

Příběh:
Být krátkodobě posednut démonem? V jinak obyčejném světě Gregoryho románu nic ojedinělého. Jedněm mnohdy opakované záchvaty krátkodobého posednutí démony různých druhů ničí život, druzí posednutí předstírají, pořádají cony, nebo se snaží na tomto fenoménu vystavět kariéru.
Delacorte Pierce by dal vše za to, aby se zbavil následků, které ho od posednutí v dětství pronásledují a brání mu normálně žít. Nikdo mu však nechce podat pomocnou ruku, protože je jediný, kdo něčím podobným trpí. Musí zjistit proč je tak výjimečný, což ho nutně zavede k samé podstatě démonů. Kdo jsou? Kde se vzali? Jak s nimi bojovat? S pomocí svérázné kněžky se snaží přijít na to, jak zastavit démona, který způsobil jeho problémy. Věří, že tím trápení skončí. Když se zdá, že to by mohlo být řešením a zároveň odpovědí, ukáže se, že vše je tak trochu jinak…

Pandemonium je příběh se zajímavou pointou, důsledně se snažící vyvarovat se všech okultních klišé, která jsou po staletí na představu o posednutí démony nabalována.

O knize:
Kniha Daryla Gregoryho předkládá netradiční pohled na problematiku démonů.
V duchu chvílemi až povrchně líbivém se nese možné vysvětlení psychologické; na pozadí obhajoby kolektivního nevědomí některé postavy „vzývají“ starého dobrého C. G. Junga a démony chápou jako krystalické ztvárnění archetypů. Žijeme v jednadvacátém století, a tak nechybí i nemagicky přízemní pokusy, jak posednutí objasnit a vyléčit pomocí lékařské vědy zkoumáním mozku. Náboženský výklad, i přes to, že jedna z postav je kněžského stavu, nedostává takový prostor. Dal by se možná paradoxně charakterizovat v knize použitým Jungovým oblíbeným heslem: „Zván či nezván, Bůh tam bude.“( jedná se o upravený výrok delfské věštírny). Konečné objasnění je oproti dlouhým filozofickým úvahám v průběhu děje překvapivě volné a připouští mnoho interpretací.

Jelikož prostředí, v němž se děj odehrává, věrně kopíruje Ameriku současnosti, je čtenář zaplaven mnoha odkazy na literaturu, filmy a hudbu dnešních dnů i dob nedávno minulých. Zvlášť autorova fascinace komiksy sálá téměř z každé stránky. Všechny tyto zmínky příběh usazují do reálných kulis, motiv démonů přenášejí z temných středověkých kobek či plyšem vystlaných kuloárů církevních konspiračních sdružení a přibližují jej našemu chápání. Hlavní postava Pandemonia není žádný přitažlivý vyvrhel pekel ani hrdina, co chce spasit svět. Je to nešťastný člověk, který o sobě zjistí pár nepěkných věcí, se kterými se musí chtě nechtě poprat. Z Gregoryho stylu jakoby chvílemi zavonělo Kingovo mistrovství vykreslení charakterů postav a zdánlivě banálních situací.

Kniha nemá hluchá místa, je vyprávěna ich formou a čtenáře si k sobě připoutá několika dobře mířenými zvraty. Pozornost udržuje ve své podstatě detektivní zápletka a ačkoli nestaví na prvoplánovém děsu, který se ve spojení s démony logicky nabízí, dokáže Pandemonium vyvolat atmosféru tajemného napjetí a strachu. Autor nechce nikoho ochudit a tak gradaci napětí podtrhuje několik „šokových“ momentů, za které by se nemusel stydět ani výše zmíněný guru hororového žánru.
Místy se objevují výrazné až filmové střihy, kterých naštěstí není mnoho.

Úprava knihy:
Jelikož je nutné knihu posuzovat jako celek, pár slov k její úpravě. Kniha je paperback. Grafické zpracování textu neurazí ani neohromí. Rozčlenění na oddíly s patkovým a bezpatkovým písmem by šlo dle mého názoru vyřešit elegantněji. Osobně nejsem příznivcem uvádění jména autora a díla v záhlaví na každé stránce, ale to je věcí názoru. Řekni mi, co čteš a já ti řeknu jaký jsi. Toto heslo je pravda pravdoucí a člověk by se neměl stydět za to, co čte. I tak ale obliba „reklamy“ názvu titulu na každé stránce přivodila například mé dobré tetě těžké chvilky. V nervy drásajícím zápasu mezi sžírající touhou znát osud „Nezkrotné hraběnky“ a zdravým studem vysokoškolsky vzdělané padesátnice absolvovala několik jízd metrem v nezvyklé pozici luštitele kvízů, který si při čtení zakrývá řádek s výsledky. Nakonec to vyřešila pořízením záložky.
Šotek si v překladu (kterého se jinak zdařile zhostila Jana Rečková) zařádil možná víc, než by bylo zdrávo, a proto bych napříště doporučila pečlivější korekturu.
Česká obálka knihy, jejímž autorem je Jan Doležálek, dosvědčuje, že sázka na originální ilustrace, místo otrockého nákupu již hotových děl nesouvisejících s dějem, je krok správným směrem. Ilustrace je poutavá a dobře vystihuje obsah, což nakonec pochválil i sám Daryl Gregory. Z mého pohledu je však obraz spoutaného hrdiny nadbytečný a i když chápu autorův záměr, prostě mi tam v takovéto podobě nesedí.

Závěr:
Pandemonium je výborné čtení, které si zaslouží mé vřelé doporučení. Chytí a nepustí až do poslední stránky. Je velmi inteligentně psané, s řadou odkazů na vědu a kulturu. Jedná se o autorův první román, což mne vede k napjatému očekávání děl příštích (v listopadu v Americe vyjde další román: The Devil’s Alphabet). Kniha letos obdržela Crawfordovu  cenu pro nejlepší debut začínajícího fantasy autora.

Více o Darylu Gregorym se dozvíte na jeho stránkách.

Daryl Gregory
Pandemonium

Stran: 334
Vydal: TRITON, edice TRIFID 2009
Překlad: Jana Rečková
Obálka: Jan Doležálek
Redakce: Petr Mušálek
Sazba: Petr Teichman
ISBN 978-80-7387-303-5
Doporučená prodejní cena: 268 Kč (členové SFK TRIFID 208 Kč)


Komentáře

komentářů

Leave a Reply