Ó, básníče, ty blázne z předměstí! Cožpak si myslíš, že pro tebe Bůh
Stvořen byl a ty sám jsi jeho dítětem? Či snad čiré a surové šílenství
uvrhlo tvou duši do temnot a ty teď dumáš nad podstatou
svého malicherného osudu? Neznamená nic ve smyčce života,
v tvých rukou se rozpadá do prázdna a mizí v nebezpečných tlamách
šelem z noci. Sám jsi jednou tou šelmou, zbavenou identity, okradenou
o minulost a zbavenou budoucnosti. Žiješ jen teď a tady, neboť
nebude zítra a už nebylo ani včera. Je jen ráno, kdy vykvétáš,
a je jen večer, kdy uvadáš. Mezi tím je jen prázdno z obou stran,
jen sžíravá nicota. Jsi mrtev, básníče, jak tak rád říkáváš
svým přátelům, které nemáš, a své dívce, kterou jsi nikdy nepotkal.
Bylo ti utkáno vlákno, které končí samotné v temnotě a ty jen doufáš,
že i ostatní vlákna skončí stejně. Není tomu tak, synu člověka.
Ó, básníče, ty šílenče z velkoměsta, copak jsi nepoznal cenu života
a nezažil pocit viny? Jsi vrahem sama sebe a přitom příliš zbabělý,
aby sis sáhl na život. Příliš zbabělý, abys oslovil neznámou dívku,
ale ne natolik, abys pod rouškou noci obdaroval svou múzu
levnou cetkou ve vzdáleném maloměstě. Příliš líný, abys otevřel
naučnou knihu a přitom tolik vytrvalý, abys nepřetržitě hlídal
datasféru s přehršlem informací. Nenávidíš vymoženosti moderního světa,
a přesto jím rozumíš jako jeden z mála. Řeknu ti, jak jsi na tom, básníče!
Nejsi líný, jsi lidský. Nejsi zbabělý, jsi lidský. Nejsi zlý, jsi člověkem.
Ty jen nenávidíš být člověkem. Ale Bůh ti nepomůže, copak je mu po tobě,
té nicotné tečce v davu? Co pak mu je po tom znetvořeném jedinci,
jež kdysi býval tak horlivým vyznavačem? Co pak nemá dost
vznešených vyznavačů, kterým musí den co den naslouchat, kvůli
jejich modlitbám, přáním a nezodpovědětelným otázkám?
Číms tak zláštní, básníče, co tě odlišuje od davu, že musíš mít
přízeň jakési neexitující bytosti? Je tohle to, co nechceš, abys ztratil?
Bojíš se, že tvá racionální mysl zavrhne existenci Boha?
Kdo je Bůh a kdo všechno byl Bohem či snad kým vším byl Bůh?
To ví jen On, ten, který není. Ty jím nejsi a On není tebou.

Komentáře

komentářů

About The Author

Člen redakce od roku 2005 a nově vedoucí povídkové sekce. Čtenář, divák a posluchač fantasy a science fiction, ale hlavně vášnivý hráč počítačových her.

3 komentáře

  1. Hawk

    Pán klenotů opět vykouzlil další klenot. Některé pasáže by se měly vytesat do kamene. Tvoje poezie mi vždycky byla blízko a teď ses vážně trefil, takže skládám poklonu.
    Nenávidím být člověkem. Nenávidím a miluji.
    Doufám, že se v blízké budoucnosti dočkáme více tvých výtvorů 🙂

Leave a Reply