Zrození bestselleru…

Psal se rok 1996, svět ještě nic netušil o existenci brýlatého hocha s klikatou jizvou na čele, ale první opus magnum nastupující vlny dětské fantasy byl již napsán. Román Světla severu (Northern Lights, 1996, česky 2002), nebo také Zlatý kompas (Golden Compass, česky 2007) – jak znělo jméno jeho vydání v USA – první díl trilogie Jeho temné esence (His Dark Materials, ve starším překladu Jeho šerá hmota) vzbuzuje nadšení nejen u kritiky, u Pullmana už celkem obvyklé, ale také dosud nebývalý čtenářský ohlas. Okamžitě také získává ceny Garnegie Award a Guardian Children Fiction Award. To ovšem není nic proti tomu, jaké šílenství se kolem knihy rozpoutá po vypuknutí mánie jménem Harry Potter. Mohutná reklamní kampaň ve stylu „kniha alá Potter“ zvedne prodej knihy po celém světě do astronomických výšin (miliony výtisků po celém světě), z padesátiletého autora udělá (po čtvrt století spisovatelské dráhy) autora na volné noze a v konečném důsledku mu v roce 2004 vynese dokonce Řád britského impéria. Z Pullmana je náhle bestselerista, a tak kuje železo dokud je žhavé. Druhý díl J. T. E. s názvem Jedinečný nůž (Subtile Knife, česky 2007, jako Dokonalý nůž 2003) vydává v roce 1997; třetí díl Jantarové kukátko (Amber Spyglass, česky 2007, jako Jantarový dalekohled 2004) vychází o tři roky později a jako první dětská kniha vyhrává velmi prestižní Whitbread Book Of The Year za rok 2002 (mimo několika dalších cen).

V první části trilogie autor čtenáře zavádí do fantaskního světa podobnému naší viktoriánské době – až na odlišné politické poměry a především na fakt, že všechny lidi doprovází tzv. daemon – část jeho duše v podobě charakteristického zvířete. Kromě toho zde žijí i nejrůznější fantastické bytosti, jako jsou divoženky, či mluvící polární medvědi s rukama místo předních tlap.

Hlavní hrdinka trilogie, jedenáctiletá Lyra, je sirotek vychovávaný profesory na Oxfordské koleji. V prvním románu zjistí, že se tajemní Vrahouni, zločinecká organizace, která unáší děti kamsi daleko na sever, zmocnila jejího kamaráda Rona. Vydá se tedy s družinou Romunů (jakési místní obdoby Romů), texaským vzduchoplavcem Lee Scoresbym a mohutným medvědím válečníkem Iorekem Byrnyssonem na výpravu za osvobozením jeho i ostatních dětí a dostává se tak do víru událostí kolem tajuplného Prachu, jakési zásadní existenciální esence jejího světa. Poznání tajemství Prachu dává obrovskou moc: Lyřinu světu totiž vládne všemocná církev – Magisterium –  a pochopení a využití Prachu by znamenalo její pád a změnu světového řádu. Přesně o to se také snaží Lyřin cílevědomý strýc, který ve skutečností není tím, kým se zdá…

Již ve Zlatém kompasu dává Pullman jednoznačně najevo o co mu jde – pod vrstvou dobrodružného děje, dětských charakterů a fantastických reálií se skrývá cílený útok na církev a organizované náboženství vůbec, které autor považuje nejen za ohrožení svobody, ale i ohrožení lidské přirozenosti jako takové. Ne nadarmo si název trilogie vypůjčil z výše zmiňovaného barokního eposu Ztracený ráj Johna Miltona.

A první část cyklu není ničím ve srovnání s dalšími pokračováními. Zatímco ve Zlatém kompasu Pullman v podstatě jen rozestavuje figury a kulisy svého dobrodružně-filozofického dramatu, v Jedinečném noži se již rozjíždí naplno. Jeden svět již nestačí, experiment Lyřina strýce v závěru první knihy otevírá cestu do mnoha jiných dimenzí; a právě z té naší vstupuje do děje další z hlavních hrdinů, oxfordský chlapec Will, jehož záhadně zmizelý otec rovněž zkoumal účinky Prachu a byl kvůli tomu pronásledován státními tajnými službami. Předčasně dospělý Will se jej snaží vypátrat a současně se postarat o svou duševně chorou matku. V cizím světě, vylidněném záhadnými fantómy, se setkavá se s Lyrou a společně s ní se zmocní Jediněčného nože – mocného magického artefaktu schopného otevírat brány do jiných dimenzí. Nůž chce však získat také Magisterium, které pase nejen po něm, ale také po Lyře, která je – aniž by to sama tušila – předurčena osudově změnit svět, což se Magisteriu alias církvi pranic nelíbí…

Nejrozsáhlejší část trilogie čtenáře překvapí nejen oproti prvnímu dílu propracovanějším a napínavějším dějem, ale i hloubkou postav a především odvážnými narážkami a odkazy na židovsko-křesťanský mýtus, základ celé západní civilizace. Druhým dílem se J. T. E. definitivně mění z dětské dobrodružné knihy na alegorický nábožensko-filozofický epos, aniž by ztratily cokoliv na své čtivosti a atraktivnosti.

Jantarový dalekohled je pak jen logickým vyvrcholením mistrovsky rozehraného příběhu. Ve světě Zlatého kompasu se blíží rozhodující bitva mezi Autoritou a povstalci a Lyra musí projít nejtěžší zkouškou celé trilogie: odebrat se do říše mrtvých, aby zachránila svého mrtvého kamaráda Rona a ostatní duše, přičemž se pro tento úkol musí za cenu nesmírného osobního utrpení oddělit od svého daemona. Na cestě jí doprovází Will, pro kterého je úkol nečekaně stejně obtížným jako pro Lyru. Další dějová linie sleduje osud pozemské vědkyně Mary, jež při výzkumu Prachu, kterému zasvětila život, zjistí, že se jedná o inteligentní bytost s vlastním myšlením a naváže s ním kontakt. Na její prosbu odchází do podivuhodného světa mírumilovných Mulefů, kterému hrozí v důsledku války proti Autoritě zánik. Ústředním bodem složité zápletky se stává další magický artefakt – Jantarový dalekohled, jehož prostřednictvím lze zahlédnout Prach prostým okem. Na závěr dojde k mohutnému vyvrcholení: bitvě mezi Bohem a povstalci, naplnění Lyřina a Willova osudu, zodpovězení všech otázek a ukončení vedlejších dějových linií. Konec rozhodně není z rodu „happy endů“ a ačkoliv se dá říct, že „dobro“ v zásadě zvítězí, je to výhra za cenu nesmírných obětí. I Lyra s Willem musí přijmout skutečnost, která je bude trápit do konce života. Plně to odpovídá atmosféře celého díla, jež není ani trochu laskává. Naopak, na to, že se jedná o dílo určené původně dětským čtenářům je celá trilogie nesmírně krutá. Nejen, že některé sympatické vedlejší postavy umírají v poměrně drastických scénách, nejen, že obsahuje scénu inkvizičního výslechu zajaté divoženky, která jakoby by vypadla z nějakého realistického románu o nacistických zvěrstvech, ale především nemilosrdně ukazuje jakou sílu má zneužitá politická a náboženská moc, dogmatismus, tmářství, faleš a přetvářka. Není to laskavý svět tradičních dětských knih, kde se dá Zlo porazit čestně tváří v tvář; mnohem více se podobá tomu našemu, kde je k  porážce Zla zapotřebí užít také jeho vlastních zbraní. Malá Lyra přežije mnohé životu nebezpečné nástrahy nejen díky své statečnosti, odhodlání a vnitřní síle, ale také díky schopnosti se z problémů vylhat, předstírat loajalitu, vetřít se do přízně mocných, zkrátka a dobře – díky své „vyčůranosti.“ Ne nadarmo jí její přítel, medvědí král Iorek Byrnisson vymyslí přízvisko Lyra Stříbroústá. Jakoby Pullman dětským čtenářům vzkazoval: je nutné být v životě co nejvíce statečný, čestný a přímý, Zlo je však natolik mocné a zákeřné, že to někdy nejde. A abychom se sami nestali Jeho služebníky, musíme někdy lhát, podvádět a předstírat.       

Komentáře

komentářů

About The Author

One Response

Leave a Reply