20. část – závěr
Nejtěžší rozhodnutí ve tvém životě. Odtrhneš oči od Runy, vylekané tvým nečekaným chováním, a upneš pozornost k barevnému představení na večerní obloze. Jak může být svět zároveň tak krásný i tak krutý? Zážitky z temnot se ti už nikdy nedostanou zpod kůže, jsou zažrané ve tvém mase, vypálené ve tvé duši. Vždy, kdy ses během cesty z ledové pustiny odvážil zamhouřit oči, tě pronásledovaly noční můry.
Už nikdy to nechceš zažít. Nechceš cítit uvnitř své hlavy tu neodbytnou bestii.
Vzpomínáš. Na to, jak ses probudil ve své vesnici, ale kolem byli všichni mrtví. Na svou strastiplnou cestu na sever, když jsi zjistil, jaká odporná stvoření dostala Runu do spárů. A jak ses stal jedním z nich. Na ten pocit odporu a nenávisti k sobě samému, který stále přetrvává. Bohové, ty věci, které jsi udělal! Kterým jsi nezabránil!
Vzpomínáš, jak se z tebe stal baron Arcail, všehoschopná nestvůra, která odrovnávala jednoho svého soupeře po druhém. Všechny, co ti stáli v cestě. Se zvláštním, nepojmenovatelným, smíšeným pocitem vzpomínáš, jak ses setkal s nejmocnějším z bohů a dostal od něj dar. Jak jsi díky němu přežil.
Vzpomínáš, kolikrát jsi málem nepřežil.
A to všechno kvůli Runě.
Ano, to všechno jenom kvůli ní. Uvědomuješ si, že bez ní by nic z toho nemělo smysl. Nedokázal bys dál žít jako vlkodlak věčně bažící po krvi a nevědět, jestli je Runa v pořádku. A s ní jako nositel toho strašného prokletí zůstat nemůžeš. Není jiná cesta, než se toho zbavit.
Všechno nebo nic.
Přejdeš pomalu k sedící Runě a posadíš se vedle ní. Tiše čeká, z očí ti vyčetla, že jí chceš říct něco důležitého. A ty dlouho hledáš slova.
„To prokletí,“ začneš a tvůj hlas zní nepatřičně, jako by náležel někam úplně jinam. Do zemí bičovaných ledovým větrem. „Dá se zrušit.“ Sleduješ její reakci. V jejím pohledu se mísí touha a očekávání se strachem. „Ty ho můžeš sejmout. Máš tu moc. Dokážeš zabít toho vlka uvnitř. Stačí, když budeš chtít.“
Runa vypadá šokovaná. Také jí dělá problémy vypustit z úst byť jen jediné slovo. „To… to protože…?“ koktá.
„Protože to máš v krvi,“ přitakáš. Pořád si ještě nezvykla na pomyšlení, že její otec byl temný elf. Chce to čas.
„A ty budeš v pořádku?“ vyhrkne. S odpovědí váháš.
„Nevím to jistě. Ale mám dar od samotného Odina a navíc to ve mně není tak dlouho.“
„Takže možná zemřeš!“ osočuje tě.
„I kdyby, nedokázal bych žít takhle! Prosím tě, udělej to! Osvoboď mě od toho, a pak budeme konečně spolu.“
Neodpoví, jen se rozpláče.
„Prosím.“
Vezmeš její ruku do své.
Nedělej to! ozývá se ve tvém nitru slabý hlas vlka. Není to výhružka, ale ani žadonění, spíše jen přání. Nedokáže ti v tom zabránit.
Přitiskneš její ruku na svou hruď. „Prosím tě, začni!“ Vzápětí se rozleze tvým tělem bodavá bolest. Je to horší než to nejdůmyslnější mučení. Zmítáš se v agonii, křičíš, ale stále tiskneš její dlaň na své srdce. Tvůj řev se nese do dálky, všechna zvěř prchá děsem. Před očima ti tančí barevné obrazce.
Zemřeš, nebo budeš žít?
Runa nepřestává. Cítíš, jak nitky démonova vědomí odumírají, jak se jeho černé síly stahují zpět. Jeho utrpení je tvým, stejně i jeho sténání. Svět se vytrácí, tmavne jako při soumraku. Máš strach. Vyjde ještě slunce?
Bolest odchází, světlo mizí. Na tvých rtech se objeví téměř neslyšitelný vzdech.
„Děkuji.“
Pak se vytrácí i poslední myšlenka.
„Zemřu, nebo budu žít?“

 

KONEC

 

 

 

Autoři

Text: Hawk

Děj: Marcus a Hawk

Ilustrace: Katriška

 

Mediální partner projektu

 

Komentáře

komentářů

About The Author

30 komentářů

  1. Maijro

    nuz vyjadrim sa konecne aj ja:
    co sa tyka pribehu mam len dve poznamky:
    po prve, odbocenie od avizovanej dark fantasy, sa mi nepacilo uz na zaciatku, vyhrady som mal aj proti vyvoju deja a samotnej poviedke, ale hodnotit zle ju nemozem… je v tom potencial, par dobrych napadov atd
    co sa tyka toho Odinovho daru, nevidim dovod to brat ako nejake vykluckovanie… skor by som povedal, ze taky necakany zvrat bol celkom dobrym ozivenim…
    a za druhe, pisat poviekdu na zaklade hlasovanie je dost tazke, najma ak sa ma zachovat urcity pribeh, pretoze citatelia ho casto svojim hlasovanim menia, takze je potrebne menit dej, upravovat ho, doplnat nove postavy atd atd…
    zaverom mozem povedat, ze sa to Hawkovi a Markusovi podarilo pomerne dobre,takze urcite som rad, ze sa na to dali
    a co sa tyka tej ankety na dalsi projekt… uvidime co Hawk vymysli, ale co som sa uz stihol dozvediet, bude to celkom zaujimave, takze sa je urcite na co tesit.

  2. Kor-Skarn

    Hmm, ja budu bohuzel trochu kriticky. Napisu jen, jak to pusobilo na me, a budu to pritom srovnavat s tim nejlepsim, co znam, tedy s jakymisi idealnimi ocekavanimi. Jinak to totiz ani neumim 😉

    Ten nemastny neslany hrdina je, myslim si, jasny a uz to tu nekolikrat i padlo. Dialogy byly prumerne, spise nevyzrale. Reakce a chovani nekterych hrdinu byly obcas dost zvlastni a rekl bych az hloupe ci dokonce neprirozene. Prijde mi, ze zadna z postav nemela vyraznejsi charakter. Nejaky potencial byl u Ragiho, ale ten jaksi vyprchal do prazdna.

    Co se tyka puvodne zamysleneho zanru, dost vam to ujelo. Michani zanru nevadi, ale kdyz na zacatku oznamite, ze tohle bude "dark fantasy", tak ocekavam "dark fantasy". Pokud to ovsem srovnam treba s warhammerovskou serii o Gotrekovi a Felixovi, kde na me cisela temna atmosfera zoufalstvi, tak jsou to nebe a dudy 😉

    Kolem a kolem bych dal asi tak 3/5. Zarazil me vsak ten hruby zasah zhury pred vyvrcholenim. Nahle ziskani za

    • Kor-Skarn

      Kolem a kolem bych dal asi tak 3/5. Zarazil me vsak ten hruby zasah zhury pred vyvrcholenim. Nahle ziskani zazracne sily od Odina ci dedy Mraze, to se mi fakt nelibilo. To zavanelo tim, ze jste se dostali do slepe ulicky a zoufale jste se potrebovali dostat pryc, tak jste teleportovali cely vlak, misto abyste nenapadne prehodili vyhybku. Proto se priklanim spise k 4/5 (kde znamkovani je jako ve skole).

      Co dodat zaverem… Je fajn, ze jste vydrzeli az do konce. Mate dost co zlepsovat, ale uz to, ze jste to zvladli, je obrovsky uspech. A taky to, ze je tu dost lidi jako ja, kteri si vdecne precetli kazdy dil a celou dobu vam fandili 🙂 Dobra prace!

      P.S.: Tu anketu nevidim jako moc dobry napad. Nechat hromadku lidi vytvaret si svuj vlastni pribeh hlasovanim v praxi nefunguje. Co funguje, je tzv. brainstorming, to ale s hlasovanim nema nic spolecneho. Ruzni lide hazou na hromadu napady (treba ve foru) a pak prijde nekdo, kdo to posbira a zpracuje, aby z toho nakonec utvoril urcitou

      • Kor-Skarn

        … Ruzni lide hazou na hromadu napady (treba ve foru) a pak prijde nekdo, kdo to posbira a zpracuje, aby z toho nakonec utvoril urcitou *konzistentni* predstavu. Kazde dobrodruzstvi v Dracim doupeti potrebuje sveho Pana jeskyne, kazda vetsi myslenka potrebuje sveho vizionare.

      • Alcil

        tak to je snad jasný…vina za nepovedený příběh pádá jednoznačně na autora, ne na hlasující čtenáře. Tím nechci říct, že je tohle nepovedený, jen, že nakonec to je stejně jen povídka Hawka a asi Marcuse (já nevím, kdo na tom všechno dělal 🙂

      • Kor-Skarn

        Ehm, ja jsem tu celou P.S. poznamku myslel k tomu, co tu Hawk psal o neco vyse – ze se chysta pokracovani, ze bude psat jakysi clanek a k tomu anketu… Na anketu bych se vybodl. Sepsal bych zakladni napad a k tomu zalozil forum, tam to nechal probublat a pak bych se teprv rozhodoval s cim a jak pokracovat. Aby se nestalo: ja jsem chtel psat neco, ale ctenari si vybrali neco jineho. Ne, pekne si to promyslet, vytvorit zakladni kostru pribehu (o ktere vi jenom autor samozrejme), stanovit ramce…

      • Hawk

        Dekuju, nejdriv bych chtel reagovat na ten dar od Odina: rozhodne jsme nebyli zahnani do kouta, dalo se to samozrejme udelat i jinak, ale ze se tam bude ten buh angazovat, jsme naznacovali uz asi v 5. dile. presto chapu, ze to mohlo vypadat blbe, takze to prijimam.
        ad anketa: netyka se to pribehu samotnyho, tak daleko to jeste neni. souhlasim s tebou, ze hlasovani neni uplne idealni, a prave proto bude ta anketa 😀 musim zjistit, jestli bude fungovat novy system. neco na ten zpusob, jako navrhujes ty.

      • Katriška

        No když už jsme u toho, dar Odina mi taky přišel jako takový Deus ex machina, ale proč ne? Když to bylo dobré pro řecké klasiky, proč ne pro Hawka a Marcuse. 🙂

      • Alcil

        vzhledem k tomu k mytologii mi to ani jako moc deus ex machina nepřišlo 🙂

  3. Alcil

    já to nějak moc kritizovat nebudu, sice jsem čekal, kdy se to konečně rozjede a přijde nějaký překvápko, ale tak nic no…největší překvapení nakonec bylo, že to nemá konec 🙂 Ale přečetl jsem všechny díly, na chvíli mě to zabavilo, to mi stačí 🙂

      • Katriška

        Ten se zjeví, jen když jeho jméno vyslovíš třikrát za sebou….troufneš si? 😀

      • Hawk

        no nevim, prachy by asi ctenari nevideli 😀 nebo jim zacneme platit za to, ze nas budou cist? Epicu, to je napad na zvyseni navstevnosti, co? 😀

      • Marcus

        mozno ukaze kopiu seku :))))

      • Hawk

        seky ja neberu. takze bud cash, nebo mi to posli na ucet, sefe 🙂

  4. Tomáš Říha

    SLOVNÍ ZÁSOBA a její použití: Myslím že tady je vidět prostě talent:-)

    Teď asi jediný zápor – PRŮBĚŽNÉ HLASOVÁNÍ mi přišlo naprosto zbytečné 🙂 může se to zdát pouze mě, ale na to že bychom měli spřádat osud, zdálo se mi spíše, že pouze sem tam zatáhneme za nitku, ale nad postavami máme minumální moc, což mě občas mrzelo 🙂

    CELKOVÉ HODNOCENí 1) v číslech – 8.8/10
    2) slovně –
    jsem rád, že jste vydrželi až do konce a budu se rád podílet svými budoucími rozhodnutími (pokud tedy nabydou váhy, jinak jen číst povídku:-D) na dalších osudech některého nešťastného hrdiny:-)
    Ještě jednou děkuji a přeji hodně štěstí v dalším psaní:-)

  5. Tomáš Říha

    Tak nejdříve se podíváme na plusy (a těch je tedy víc než těch opačných znamének 🙂 )
    STYL PSANÍ: Celkově se dílo dobře četlo, bylo použito akoráte básnických prostředků, většinou to na mě působilo nenásilně
    GRAMATIKA: Za celou dobu si myslím nepamatuji ani jednu chvíli, kdy bych si řekl že Hawk má problémy s gramatikou:-) když se člověk začte tak si malých chybek nevšímá a velké promine – já jsem se začetl:-)
    PŘÍBĚH: Já osobně jsem se dovedl alespoń z části do Egila vžít (nemám "pohlavový problém" jako třeba Katriška:-p) a proto jsem s ním soucítil pokud mu něco nevyšlo a naopak jsem se cítil líp, když šlo něco podle jeho plánů. Celkově se mi líbilo také prostředí, do kterého byl příběh zasazen, a upíři a vlkodlaci jsou jedni z mých nejoblíbenějších střovení, tudíž také + 🙂

  6. Tomáš Říha

    Před některými kritickými výlevy pocházejícími z mé zhýralé duše, chtěl bych autorům poděkovat za tento literární počin:-) celý půl rok jsem s Egilem prožíval jeho strasti i malá vítězství, a za tu dobu jsem si celkem zvyknul, a těšil jsem se, že každé to pondělí na mě po náročném školním utrpení čeká Egil a jeho přívrženci či nepřátelé.
    Takže – děkuji:-)

  7. Katriška

    Také se mi zdálo, že někdy jsme volili mezi- tahle možnost ti zřejmě neublíží, tudíž je správná a tahle možnost ti jasně přinese problémy.
    Gramatika: ze známosti k Hawkovi jsem si jí nevšímala 🙂
    Příběh: Dobrý, až na malé prostoje "odsejpal". Měl zvraty, zajímavě vykreslené prostředí a postavy.
    Celek: Zábavná, neotřelá věc, bez které by tento web malinko umíral. Šťouch do vedení a do nás, líných redaktorů… 🙂
    Takže Marcusi a Hawku- dobrá práce!

    • Hawk

      Já děkuju tobě.
      S tím koncem… jak bys ho napsala ty? 😀
      Jen tak mezi námi, happyendy neumím a zabíjet Egila už bylo k ničemu 😀 Trochu jsme vás s tím závěrem natáhli, tak sorry.
      Bylo to schválně 😀
      Ještě bych rád poděkoval Marcusovi, že to se mnou vydržel 🙂

  8. Katriška

    Styl psaní: Byl dobrý až výborný. Samozřejmě odhlížím od sem tam se vyskytujících nešvarů způsobených přítomným časem, "ty" formou a omezeným rozsahem.
    Často diskutovaná postava hlavního hrdiny: Mne byla vzdálená už pohlavím, takže nějaké vžívání u mne nepřipadalo v úvahu. Je pravda, že mi k srdci nijak zvlášť nepřirostla, neb jsem se u ní neměla čeho chytit, ale konec konců, měla jsem to být já, takže proč jí nebrat jako prázdnou nádobu, do které si naprojektuji sebe, že? tedy kdybych byla chlap 🙂 Jinak mohla mít výraznější charakter, který by jí definoval. Např.kokta vegetarián, bojící se vody, který miluje lidové písně a často se opíjí :))) Ne, vážně jsem v Egilovi neviděla větší problém.
    Možnosti výběru děje: to spatřuji jako největší kámen úrazu. Mnohdy mne vůbec "nebavily", někdy byly příliš očekávatelné a pro mne bezduché, jindy bylo jasné, že jedna možnost bude volenější. Také se mi zdálo, že někdy jsme volili mezi- tahle možnost ti zřejmě neublíží, tudí

  9. Katriška

    Zazvonil zvonec….
    Co říci na závěr? Že mě tedy pěkně naštval závěr! Hoši hoši, takhle "lacině"? 🙂 Teď vážně, nejsem příznivcem otevřených konců, zvláště, když nepřináší nic nového. To, že si ze sebe necháme sejmout kledbu jsme si odhlasovali, tudíž jsme o tom věděli…v čem byl tedy přínosný tento díl, když jsme se nedozvěděli nic nového? Ale začněme od začátku.

Leave a Reply