Jiří Walker Procházka

 

   Jiří Procházka se narodil v roce 1959 v Kutné Hoře, vystudoval místní gymnázium a poté si udělal počítačovou nástavbu v Mladé Boleslavi. Pokud znáte české dějiny, pak víte, jak to u nás vypadalo v tehdejší době. Pokud nevíte, pak vězte, že za komunistů to u nás stálo za pendrek. V té době neexistovaly žádné SF soutěže, žádný fandom, žádné cony. Sám JWP začal psát někdy v pětadvaceti letech a jak sám říká: „Z dnešního hlediska začínajících autorů jsem byl tehdy vlastně stařec.“ První povídka, kterou napsal, byl Omyl dr. Smithe, kterou v původním znění nezveřejnil.

   JWP si vytvořil pro psaní svých příběhů svébytný „vizuální přístup", který se odráží jak v jeho akčních scénách, tak i v budování atmosféry či v popisech postav a prostředí. Na základě postmodernistických hříček a pop-kulturních odkazů si pohrává se zažitými klišé jmenovaných žánrů, a nejen jich. Věčně hledá, občas nachází, občas naráží…

   Jelikož tehdejší doba nepřála českým spisovatelům, museli autoři knihy vydávat knihy pod anglicky znějícími pseudonymy. Tím Procházkovým je George P. Walker.

 

  Dnes je také normální, že autoři mají třetí „umělecké“ jméno (kupříkladu tento článek píše Martin S. Stručovský, přičemž to S znamená Sirius, nikoliv Superman, jak by si mnozí z vás mohli myslet, i když tím bych byl taky rád), ale v dobách, kdy JWP začínal psát nikoliv a JWP by asi dodnes byl pouhý JP, kdyby v té době nežil ještě jeden spisovatel jménem Jiří Procházka, který byl zasloužilý komunista a vytvořil nějakého Majora Zemana (vy asi nebudete vědět, co to je za hnusnou postavu, raději po tom ani nepátrejte, ale vaši rodiče či prarodiče budou jistě vědět, co je ten major Zeman zač). No a jelikož náš Jiří Procházka nechtěl, aby si ho někdo s tamtím Jiřím Procházkou spojoval, začal používat prostřední jméno Walker, které mu zůstalo do dnešních dnů.

    Psal se rok 1985 (čtyři roky před mým narozením) a JWP se dostal na cyklus sci-fi přednášek svého kamaráda Ondřeje Neffa, který mluvil žánru sword and sorcery – Conanovi, prsatých děvách v kovových bikinách a promítal k nim obrazy Borise Valleja (opravdu skvělé, doporučuji, inspirace zaručena). Tato přednáška a obrázkový doprovod stačily na to, aby si JWP sedl ještě téhož večera do hospody na své oblíbené pivo a na lístek od výčepáka si napsal hrubou kostru děje prvních kapitol a ještě té noci se zrodily stránky Kena Wooda (pojmenovaného podle rádia, které tu tenkrát nemohlo kvůli komunistům být; sám jsem tento přístroj nedávno viděl při kupování dvd Iron mana a musím říct, že je to opravdu skvost. Jak to rádio, tak i ten film, samozřejmě.) – historicky první české fantasy na které vyrostla taková spisovatelská esa, jako Jiří Kulhánek, Miroslav Žamboch, Juraj Červenák a další super spisovatelé.

   Z knihy se stal bestseller, takže se dočkala pokračování. Nedávno vyšel první díl v novém, rozšířeném a přepracovaném vydání pod záštitou nakladatelství Triton. V současné době knižní pulty okupuje přepracované vydání druhého dílu Perly královny Maub (druhá nejprodávanější fantasy kniha v knihkupectví Daemon!!!), které bude ještě větší pecka než předchozí díl. Pokud chcete začít s tvorbou JWP, pak vám Kena Wooda mohu jedině doporučit, tahle série o neohroženém kaskadérovi, který se ocitne na fialové planetě Gameb, vás dostane určitě, stejně jako mě.

   JWP je vlastně také jedním  z mála vyvolených autorů, který se věnoval a věnuje žánru zvaném kyberpunk, ty z vás, kteří nevědí, o co v tomhle směru vlastně jde, odkazuji na trilogii Matrix bratrů Wachowskích (kdo neviděl, není člověkem, ale čmelákem čekající na zabití plácačkou na mouchy) (obzvlášť na první díl) nebo knihu Neuromacer od Williama Gibsona, který tento žánr vlastně vymyslel a garantuji vám, že po shlédnutí filmu či přečtení knihy, mnozí z vás nebudou u počítače trávit tolik času a budete se bát, aby vás nezabila vlastní  televize ve vašem právě vymalovaném obýváku.

   Své povídky z tohoto subžánru shrnul do povídkové sbírky Tvůrci času a později do sbírky Totální ztráta rozměrů, kterou rozšířil o další povídky z jiných subžánrů. Pokud jste tedy více sci-fi fanoušci, opět nezbývá než tyto knihy doporučit.

  Na závěr se dostáváme k agentu JFK, zde se jen sám JWP zmíní o tom, proč tuhle sérii vůbec společně s MŽ založili:

„Prvotním impulsem bylo, že jsme oba přispěli do české řady Marka Stonea – a když jsme to později rozebírali, napadlo nás udělat vlastní řadu, českou (a doufáme, že časem i česko-slovenskou.) Prvním dílům předcházela obsáhlá příprava, dost času zabralo stvoření světa Agentury a její hierarchie a vnitřních zákonů, definice postav a dějových linií. I když se jednotlivé díly pojetím trochu liší (každý autor má svůj styl), myslím si, že si čtenáři mohou z jednotlivých misí postupně poskládat celý obraz „světa, který si musíme zasloužit“. A není to svět jednoduchý.“

  A ještě dodejme, že JWP získal třikrát cenu Akademie SF/F/H

 

Miroslav Žamboch

 

  Miroslav Žamboch – existuje na Mfantasy snad někdo, kdo by tohoto populárního autora, jehož romány si našly cestu i k polským čtenářům, neznal? Pro ty, kteří ještě o tomto autorovi, jehož knihy se stávají po vydání nejprodávanějšími, a směle může konkurovat zahraničním autorům, řeknu jen základní údaje:

   Mirek se narodil v roce 1972 v Hranicích na Moravě, vystudoval Fakultu jaderného inženýrství při ČVUT v Praze a v současné době je zaměstnán jako pracovník výzkumu a vývoje v Ústavu jaderných výzkumů Řež.

   Pro jeho tvorbu jsou typické prvky detektivky, dobrodružství, skvěle popsané souboje a jeho hrdinové bývají spíše lidé na okraji společnosti, kráčející po vlastní stezce, kteří bojují každý den o svůj život.

    Poprvé na sebe upozornil v roce 1992 s povídkou Zpověď válečníka, se kterou vyhrál v soutěži o Nejlepší fantasy, za kterou získal  titul sir a skutečný meč. Ale jak sám říká, nebylo jednoduché se prosadit, protože tehdejší doba nepřála českým autorům.

   V roce 2000 mu v Poutníku vychází sbírka tří novel Poslední bere vše, ale skutečný boom přichází až z knihou Na ostřích čepelí, ve které se představuje Mirkova nejslavnější postava – Koniáš, kterému zasvětil povídkovou sbírku Ostří oceli (v roce 2008 vychází znovu, doplněna o pár textů pod novým názvem Koniáš: Muž na stezce). Dále pak nesmíme zapomenout na kolibříka Konec vlka samotáře a hlavně nejnovější Koniášovo dobrodružství – Vlk samotář. Pokud se chcete o Koniášovi dozvědět maximum, doporučuji skvělý článek Pavly Lžičařové na tomto odkazu:






http://fantasyplanet.cz/clanek.asp?id=2715

   Do stejného světa pak můžeme zařadit román Bez slitování s bijcem Baklym (vedlejší postava povídky Fanoušek), na který navazují kolibříci Návrat zabijákaAnděl bez slitování a cenou o Einsteinův mozek ověnčenou Holýma rukama. Do doby před Koniášem a Baklym pak patří kolibřík Maverick: Pěšec na odpis.

   Ovšem žánr fantasy Mirkovi nestačí, takže v roce 2002 vychází cenou Akademie sci-fi, fantasy a hororu ověnčený sci-fi román Seržant. Do žánru sci-fi pak můžeme zařadit akčňárnu Drsný spasitel a časovku Predátoři, kterou se autor rozhodl napsat poté, co mu vypadla televize ve chvíli, kdy neviděl svou oblíbenou scénu ve filmu Cesta do pravěku režisérského mága Karla Zemana, pocházející z jakési České republiky.

  Čtenáři Mirka Žambocha často srovnávají s další ikonou české fantastiky, Jiřím Kulhánkem, což bylo jedním z impulsů pro napsaní skvělé dualogie Líheň.

   Nyní se dostáváme k projektu JFK, o kterém nám opět poví autor sám:

„Mně osobně lákalo vytvořit plastičtější, bohatší platformu pro dobrodružné příběhy, než poskytoval z mého hlediska příliš prvoplánový Stone. Teď, když seriál běží, si mohu realizovat některá svá přání: Chtěl jsem si napsat příběh o střetu vikingů a indiánů, mám ho. Přál jsem si zabojovat si vzducholoděmi – splnil jsme si to. Ještě jsem nečetl pirátský příběh s minimem romantického pozlátka, také bych si rád zkusil …“

 

oficiální  web JFK – FANS:







 http://jfk-fans.ic.cz/

oficiální web Agenta JFK:

http://www.agent-jfk.cz/

oficiální web Jiřího Walkera Procházky:







http://www.jwp-prochazka.cz/

oficiální web Miroslava Žambocha:







http://www.miroslavzamboch.cz/

příště: no, to zatím nevím

 

ps: 13.12. to jest zítra, vychází na Fantasy Planet článek můj velký článek (






http://fantasyplanet.cz/clanek.asp?id=2747) o JFK. Doporučuji přečíst.

pps: přeji vám všem krásné Vánoce, ať najdete pod stromečky dobré knihy, nejlépe ty od českých autororů, protože ty jsou podle mě ze všeho nejlepší. Jo a pokud se budete 24.12. nudit, tak doporučuji kliknout na JFK Fans, kde na všechny čtenáře čeká první z řady překvapení.

 

"Svůj svět si musíme zasloužit!!!"

 

 

 

 

Komentáře

komentářů

About The Author

2 komentáře

Leave a Reply