V poslední knize, kterou se pod hlavičkou edice Pevnost prezentuje vydavatelství Wolf Publishing , se představují pro mě zcela neznámí Pavel a Petr Harašímovi s příběhem, který by se dal díky místu, kde se odehrává označit za městskou fantasy.
S třeštící hlavou, s hučením v uších a na pokraji mdlob začíná příběh Mota, zloděje, který se stal legendou i postrachem města zvaného Devatar Sedr. Jeho mrákotný stav způsobila nepříliš čistá magie, která ho proti jeho vůli přenesla tam, kam si přísahal, že se již nikdy nevrátí. Znovu se ocitl pod hradbami Devatar Sedru, na nějž neměl právě nejlepší vzpomínky. Ani jeho legendární zručnost ho neochránila pře ramenem spravedlnosti, a tak opouštěl Devatar Sedr chudší o pravou ruku, odťatou za trest a pohřbenou na devatarském městském hřbitově. Nemá však prozatím čas přemýšlet, jak se sem dostal z místa vzdáleného desítky mil, protože se mu naskytne hrůzná podívaná a na skupinu ghůlů, která naprosto precizně, se zkušenostmi sobě vlastními, a bez obav porcuje hromadu mrtvých lidských těl. Motovi je hned jasné, že s Devatarem není něco v pořádku.
Záhady a otázky se vrší jedna na druhou i ve chvíli, kdy Mot vstoupí do bran města, které na první pohled vypadá stejně jako umrlci nashromáždění pod jeho hradbami – prázdně, bezútěšně a dokonale mrtvé. Zdání však klame. I zde ještě žijí lidé, kteří se zoufalou nadějí vyhlížejí svoji záchranu.

Výborný úvod i neokoukaný hrdina je zárukou, že se do knihy bez problému začtete. Autorská dvojice hned zpočátku načrtla přitažlivou změť záhad, které se týkají jak hlavního hrdiny tak i města samotného, které svírá podivná kletba. Neotřelý a originální je i způsob jakým na scénu vstupují jindy tak odpudivé bytosti jakými jsou požírači mrtvých – ghůlové. Jejich „král“ se stává Motovým průvodcem a společně postupně rozplétají klubko záhad. A zde začíná kniha ztrácet na čtivosti. Zájem čtenáře klesá přímo úměrně s tím, jak se na světlo derou jednotlivá vysvětlení a hrdinové se dostávají blíž k pravdě. V poslední čtvrtině knihy tak zbývá místo již jen pro klasickou akční fantasy a střet dvou znepřátelených stran.
Jednoznačným kladem je již zmiňovaná originalita, která nabourává některá zažitá klišé. Po upírech ( v knihách jiných autorů ) se tak mezi kladné postavy zařadili i ghůlové a oživlý mrtvý. Jako nepříliš povedené bych hodnotil vedlejší dějovou linku, kdy autoři vcelku detailně představují jednu skupinu přeživších obyvatel, aby se s ní nakonec vypořádali a skoncovali s ní na dvou řádkách. Dalším nepovedeným prvkem je až příliš okatá náhoda, která minimálně dvakrát napomůže hrdinům v jejich boji a hlavně v druhém případě, kdy vlastně odhalí pozadí tajemství Devatar Sedru, působí jako pěst na oko.
Přestože vám po přečtení nezůstane Devatar Sedr příliš dlouho v paměti, jedná se o knihu, při jejímž čtení se nudit nebudete. Je to klasická oddechovka a jako k takové k ní musíte přistupovat.

Komentáře

komentářů

About The Author

Jindra Henry Střelec

Leave a Reply