Pod stinným kabátem

potůček hučí.

Ne vodou, jen blátem.

Špína jej mučí.

  

Vítr zde nevane,

mraky dál leží.

Kdy už den nastane?

Čas jen tak běží.

  

Po noci noc,

po dešti bouře.

To už je moc.

Z mlhy do kouře.

  

Odletí mraky,

vytryskne světlo!

Den bude zpátky.

Slunce už vzlétlo.

 

Komentáře

komentářů

About The Author

Redaktor MFantasy od roku 2006. Kromě vlastní povídkové tvorby se věnuje i publicistice a především knižním recenzím. Pokud narazíte na jeho tvorbu, můžete očekávat vše od temné po humornou fantasy. Za největší výzvu považuje historickou fantasy a vystupování před větším než malým množstvím lidí. Až ho budete žádat o autogram, nedivte se, že hrozně škrábe a namalovat umí jen sluníčko. Všechny články autora zobrazíte kliknutím na jméno v záhlaví článku.

2 komentáře

  1. Naovy Silverflame

    Není to vůbec špatné, akorát téma mě bohužel moc nezaujalo a tudíž ani nestáhlo sebou do básně. Ale nemůžeš se trefit do noty každému, že?:) Jinak jedniné, kde mi to moc nesedělo, bylo v místech "To už je moc. Z mlhy do kouře." To mě trochu vyhodilo ze sedla. Jinak moc líbí:)

Leave a Reply