Beowulf a Grendel  – recenzePoster

 

           Anglosaský epos o Beowulfovi patří k nejstarším literárním památkám západní Evropy a jako takový je častou inspirací pro novodobá literární, dramatická i filmová díla. V říši filmu se poslední dobou hodně mluví o dvou  nejnovějších, rozdílně pojatých  adaptacích. První z nich je americký digitálně animovaný velkofilm Roberta Zemeckise, který by měl přijít do kin o Vánocích roku 1997. Dá předpokládat, že půjde  o kasovní trhák, splňující veškerá hollywoodská kriteria nutná pro udržení tohoto postu. Druhý z nich, film Beowulf a Grendel je naprosto odlišný případ. Dílo skoroevropské koprodukce (Island, Velká Británie, Kanada), které předchází pověst téměř nezávislého snímku; filmu, ve kterém je „všechno jinak,“ než „to dělají v Hollywoodu.“ Je vyroben bez digitálních efektů, zbytečných ohledů na vkus zjemnělého „průměrného“ diváka, křečovitého strachu „aby to proboha vydělalo“, a jiných konformností typických pro americkou masovou produkci. Zkrátka, že je to film pro skutečné fajnšmekry. Pověst nepřímo potvrdil i fakt, že film u nás neprošel distribucí a je tedy (legálními prostředky) jen velmi těžko dostupný.

 

 

            Zní to krásně, že? Ale jaká je skutečnost, ptá se kvalitní fantasy chtivý divák?

 Bohužel, poněkud rozpačitá.

            Přitom fakt, že si tvůrci filmu mírně pozměnili děj a tím i celkové vyznění eposu vůbec není na škodu. V původním díle začne skrz naskrz zlý lidožravý obr Grendel masakrovat družníky dánského krále Hrothgara v jejich vlastní hale Heolot, protože ho jejich opilecký zpěv ruší ve spánku. Dánové si s nim sami poradit neumějí, sličných družníků postupně ubývá a ubývá, až nakonec musí do Dánska připlout Hrothgarův příbuzný, gaetský král Beowulf se svoji válečnickou squadrou a nabídnout králi, že Grendela zabije. Což se mu také nakonec po těžkém boji podaří, ale vyhráno ještě nemá, neboť se musí střetnout ještě s Grendelovou pomstychtivou matkou, mořskou příšerou hlídající úžasný poklad. I tento boj nakonec dopadne úspěšně. Třetí část eposu zachycuje Beowulfa jako stárnoucího muže, který se musí střetnout s drakem, ohrožujícího jeho lid. Draka sice zabije, ale sám na četná zranění umírá.

            Film zachycuje jen první dvě části eposu (takže se žádného draka nedočkáme), a to, jak už bylo řečeno, v poněkud pozměněné podobě. Na začátku jsme svědky zavraždění Grendelova otce Hrothgarem a jeho muži, a to jen proto, že jim obr ukradl ryby. Grendel se tak náhle z tupého lidožrouta mění v nešťastné stvoření mstící otcovu vraždu a hranice mezi dobrem a zlem tak náhle zdaleka není tak zřetelná, jako v literární předloze. Zároveň se otevírá cesta ke komplikovanějšímu vztahu mezi Beowulfem a Grendelem, než je obvyklý tandem „lovec – kořist,“ popřípadě „klaďas – padouch.“

Grendel

            Jak již bylo řečeno, tyto změny vůbec nejsou ke škodě věci, naopak dodávají příběhu určitou hloubku. Takže kde je problém?

            Je jich několik. První je pomalé tempo příběhu. Vítám upřímnou snahu natočit fantasy film bez samoúčelné efektnosti a klipovitosti, trocha dynamiky by ale přece jen Beowulfovi neuškodila. Islandský režisér  Sturla Gunnarson (u nás uvedena jen komedie Na ptáky jsme krátký) příběh rozvíjí zcela v duchu „uměleckých“ počinů, tedy bez jakéhokoliv ohledu na diváka. Zapomeňte na snahu donutit jej opustit reálný svět a vtáhnout ho do světa filmového. Buďto se, milý diváku, budeš na film dívat, protože víš, že je to „umění,“ nebo si jdi zpátky do Hollywoodu. Způsob vyprávění  místy připomíná opusy těch „největších“ hurá uměleckých režisérů, které sice všechny filmové encyklopedie vynášejí do nebes, ale dívat se na ně nedá. Tempo se zrychlí pouze v některých pasážích (bojové scény, útok Grendelovy matky). Pomalost vyprávění navíc vytváří zbytečný a nepravdivý dojem řídkosti děje.  

            Další slabinou je určitá chaotičnost, zejména na začátku filmu. Úplně zbytečná je scéna Beowulfa s rybářem, která má snad za úkol představit hrdinu jako slavného válečníka, ale v kontextu děje nemá žádný smysl. (Juraj Červenák v Pevnosti soudí, že by se mohlo jednat o část „krutě vystřižené scény,“ nyní naprosto nezapadající do celku). Také srozumitelnost dialogů občas klopýtne. A najdeme zde také několik scén působících nechtěně komicky, téměř parodicky, jako když Beowulf křičí na Grendela výzvy k boji a ten po něm místo odpovědi hází kamení. (Těžko popisovati, nutno viděti). 

            I přes kritiku a spoustu nedostatků však film není vyloženě špatný. Díky solidním hercům, nádherné islandské přírodě a hlavně skvělé výpravě se na něj dívat dá.

            Nejvíc musím pochválit výpravu, která je opravdu kompletně udělána „starou dobrou ruční prací,“ bez současných digitálních obludností a poctivě se snaží o co největší realističnost kostýmů, masek a staveb.  Zároveň se vše snaží zobrazovat „civilně“, což vidím jako největší klad celého filmu, hlavně v protikladu s ledabylým zacházením s reáliemi a efektní pompézností všech těch Trój a  Alexandrů Velikých. Divoká islandská krajina ( tady mohou rýpalové oprávněně namítat, že Dánsko je ve skutečnosti rovinaté a ne kopcovité jako ve filmu – no dobře, jakási úlitba laciné efektnosti tu je, ale jen maličká), věčně zatažené nebe, drsní zarostlí muži, skupina dánských jezdců ženoucích se na koních, vikingská loď na rozbouřeném moři – to vše by se mohlo s klidným svědomím promítat v hodinách dějepisu jako celkem věrný obraz všedního života na severu Evropy šestého století. Stejně jako je drsná krajina, jsou drsní i lidé. Smrt je všudypřítomná, rodová a válečnická čest je nejvyšší hodnotou, žena má velmi nízké sociální postavení… I sex (a řeči o něm) je divoký a surový, na romantiku a city není čas ani chuť. (Viz hlášky typu: „A Hondsciohovi ulovte ženu, naše ovce už toho mají dost,“ anebo rozhovor páru před milováním: „Už jsi dlouho neměla…?“  S lidmi ne,“  to by v hollywoodkém filmu zřejmě zaznít nemohlo). Vše celkově dotváří syrovou, více méně realistickou atmosféru krutých časů ranného středověku, kvůli které stojí film za vidění.

            Herci odvedli solidní práci, která neoslní, ale ani neurazí. Gerard Buttler, dobrý herec hrající vesměs ve špatných filmech (Attila, Dracula 2000, Království ohně, Fantom opery) si s hlavní rolí poradil se ctí a rovněž Stellan Skargard (Král Artuš, Troja, Prolomit vlny) se, zdá se, v rolích dávných králů a vojevůdců celkem úspěšně zabydlel. Věrohodný výkon podala i Sarah Polleyová (Úsvit mrtvých, eXistenZ, Tajemství slov) v roli odpadlické vědmy Selmy. Zajímavě jsou pojati Grendel (Ingvar Sigurdsson – Sokoli, Andělé všehomira ) a jeho matka (Elva Ósk Ólafsdóttir). V rámci „civilního“ pojetí výpravy to nejsou přeplácané hororové nestvůry , ale „jen“ jacísi trošku větší, divočejší a silnější lidé. Grendel poněkud připomíná pračlověka, jeho matka zase zdivočelou čarodějnici, což jim nijak neubírá na působivosti, ve které se mísí divokost nespoutané přírody se zcela lidským utrpením.

            Není divu, že žádný český distributor film neuvedl na český trh. Beowulf a Grendel kasy rozhodně nenaplní. Díky zbytečným chybám a pomalému tempu, ale také odlišnému pojetí zaujmou hlavně čtenáře starobylých ság, znalce Eddy, Kalevaly a jiných dávných literárních památek, zájemce o historii Vikingů a staré Evropy obecně a možná některé artfilmové intelektuály. Běžný divák, včetně fanouška komerční fantasy typu Harry Potter, nebo Eragon se bude nejspíš nudit.

 

Beowulf a Grendel.

Island, Velká Británie, Kanada 2005

Zánr: historická fantasy

Režie: Sturla Gunnarsson

Scénař: Andrew Rai Berzins  

Kamera: Jan Kiesser

Délka: 103 min.

           

Komentáře

komentářů

About The Author

3 komentáře

  1. Naovy Silverflame

    Normálně bych po tom filmu asi šáhnul hned, protože takovéto eposy jsou právě můj šálek čaje. Ale Ty jsi v recenzi měl přecejen asi víc mínus než plus a celkově mě tento článek spíš odradil od shlédnutí filmu.
    Na druhou stranu mně umělecké stvárnění nevadí, pokud se jedná o téma, které mě opravdu zajímá, takže by můj pohled na věc mohl být trošičku jiný. No ještě uvidím, jestli si ho někde seženu:)
    Každopádně jsi mě svou rezenzí na film upozornil a za to Ti díky;)

Leave a Reply