Svítání

 

Tělo je slabé, slunce hasnoucí

duše se rozplývá, mění… mění…

temnou nocí pluje cestou dlouhou

však touží, už touží po probuzení

 

tělo je chladné, měsíc zářící

on je sám, samotný v nicotném snění

splývá se studenou, ledovou tmou

a touží, jen touží po probuzení

 

už neslyšíš dech, ó hvězdy!, skomírá

zlatavý svit jak oheň vzplál v jeho duši

srdce se chvěje –

smutkem to tvé… čím to jeho?

 

 

Komentáře

komentářů

About The Author

14 komentářů

  1. Memphis

    Myslím, že každého je právo mít na věci svůj názor, Alcile…

    Byl jeden žabák, co všechno znal
    s každým se o své názory pral
    do všeho mluvil
    a všechny tím štval
    nikdo pak o jeho rady nestál
    však přišel čas, kdy i Žabák sám
    neměl co říct, tak našel si trám…

Leave a Reply