Nedávno jsem pomáhal při porotcování soutěže Zrcadlo fantazie a nahlédl do nemálo přihlášených prací. Musím přiznat, že všechny, které jsem otevřel, jsem přečetl. Častokrát jsem se ale zděsil hned prvním pohledem na zaslanou povídku.

Tak milí autoři a milé autorky, uděláme si malé cvičení. Otevřete si nějakou knihu ve své knihovničce a svojí poslední povídku. Vypadají na první pohled stejně? Pokud ne, je nezbytné se zamyslet, kde je chyba. Ve skutečných knihách se totiž píše v odstavcích, první řádek je odsunut a okraje jsou zarovnané. Složí to k čitelnosti textu, a pokud to zvládnete i Vy, blahopřeji, máte hotový první krok, jak má povídka vypadat.

Abych se vrátil k naší soutěži, některé zasílané povídky na obrazovce počítače vskutku vypadaly jen jako změť písmen a ne jako text, který by chtěl člověk číst.

Samotného mě zajímá, jak by měl text zaslaný k prezentaci vypadat, a bohužel na našem internetu mnoho rad nenajdeme. Proto jsem se rozhodl napsat tento článek a vycházím převážně z jediného českého zdroje. S laskavým svolením zástupce šéfredaktora časopisu Ikarie Jaroslava Jirana čerpám z jeho dopisů autorům Jak psát, Jak psát 2 a shrnutí posledního ročníku soutěže Ikaros z únorového vydání Ikarie.

Přenesme se tedy přes gramatické nedostatky a slohovou neumělost, které doufám si každý autor víceméně osvojí a vylepšuje po celou svou tvůrčí dráhu. Zaměřme se na formátování, neboť to je to první, co čtenář uvidí a rozhodne se, zda vůbec vaše dílo číst. U každé soutěže míváte poznámku o tom, jak má povídka vypadat, v jednom se ale většinou neliší – Normostrana. Nevím, odkud se tento pojem vzal, ale v tištěné verzi je naprostou nezbytností. V elektronickém zpracování také napomáhá přehlednosti. Na obyčejné straně A4 znamená řádkování 2, které poskytuje dostatek prostoru pro psané poznámky, a dostatečně velké písmo velikosti 12. Naštěstí jsem nezažil žádné pokusy dílo vyšperkovat například ozdobným, ale naprosto nečitelným písmem.

Vžijte se prosím do role čtenáře-hodnotitele. Pokud se jedná o tištěnou práci, má pak doma kopu papírů. Zafouká vítr, neopatrný pes nebo rychlý pohyb ruky a vaše dílko se rozletí po pokoji. Už nikdy ho nikdo nesloží, pokud nebyly stránky číslované a v záhlaví se neskvělo jméno práce. Připomíná mi to, že jsem se setkal i s soutěžním příspěvkem, který, bohové, neměl ani nadpis, jak se jmenuje. Od prvního roztřeseného řádku na mě útočil bezejmenný příběh.  

Anonymita práce se vyžaduje jen v některých soutěžích, aby se předešlo ovlivnění porotců. V ostatních případech bych doporučil označit povídku, autora a případně i kontakt v záhlaví každé stránky. Stalo se mi, že jsem přečetl výbornou povídku a chtěl reagovat, jenže ve změti příchozích mailů, jsem už jen těžko nalezl ten, jehož přílohou byl právě čtený skvost.

Poslední věcí, pro někoho samozřejmost, pro redakci milé pohlazení, je průvodní dopis. Ti, kdo se někdy ucházeli o práci, to asi znají. Představujete tím, jak sebe, tak hodiny svého úsilí. Stačí na pár řádcích (třeba v textu mailu) shrnout proč a co vlastně posíláte.

Drazí spisovatelé, než příště odešlete, co jste v nejlepších úmyslech přenesli na papír, přečtěte si svojí povídku několikrát a podívejte se i na rady pana Jirana. Dovolil bych si s ním nesouhlasit jen v jediném bodě, a tím je tvrdý konec řádku. Zarovnávejte text k oběma koncům stránky, protože jak jinak mám lehce poznat, kde jeden odstavec končí a další začíná, když pravá strana vypadá jako zblázněná střelka grafu.

Hlavně ale PIŠTE, neboť jak píše i pan Jiran, obdiv si zasluhuje každý, kdo nezvolil snadnou cestu sledování televize a pokouší se sám tvořit. Jen někde v mysli si uchovejte poznámku, že skvělý autor není jen výborná povídka, ale i způsob jakým jí ukazuje světu.

Komentáře

komentářů

About The Author

2 komentáře

  1. Memphis

    Mohu jen souhlasit s Vášou a poděkovat mu za výborný nápad – totiž napsat článek o psaní a úpravě dokumentu. Jako porotce soutěže Zrcado fantasie jsem se jen málokdy setkala s textem zarovnaným a s odsunutým prvním řádkem každého odstavce.
    Text, který nemá okraje rozházené neodrazuje od čtení. Odstavce jsou důležité pro přehlednost a orientaci.
    Pokud byste se někdo rád dozvěděl více v formátování, úpravě textu apod. ve Wordu, doporučuji knihu: Linkeová, Ivana: Odborný text ve Wordu, Kopp 2003.

Leave a Reply