Ztratil jsem cestu k rodnýmu městu
Všude jen špína provází mne
V botách mám slámu a ruce z azbestu
Každý den navlíkám povinně

Bych se nespálil…

Kamna rudě žhnou nad zčeřenou vodou
A bouřky, blesky je zklidňujou
Voda tiše bublá, však v korytu zůstává
Vlna vlnu sune, však břeh jen omílá

Vlna s loďkou houpá a rybář se jen směje
Stejně jak stovky let, nikdy se nevykoupá
Přestože je slepý a tváře má bledé
Úlovek početný každý den má

Ztratil jsem cestu k rodnýmu městu
Louže přede mnou je veliká
Tvořená směsí splašek a chlastu
Jenž tu kdos každý den polyká

Ztratil jsem cestu do rodný vlasti
A bídně s cestou svou nakládám
Nejsem v tom nevinně, však přes všechny pasti
Do kotle liju a přikládám

Já cestou chvátám, i když je rozbitá
Výmoly na zemi obíhám…

Ale já je nelátám, to je věc nemilá
Neb za mnou je dalších lidí skupina

Ztratil jsem ponětí, kam vlastně spěju
Snad je to prokletí, ale kdo ví?
Však mám na paměti, že v mlhavém šeru
Ležet má brána do podsvětí
Ztratil jsem spojení s tímhle světem
Ztratil jsem spojení s hvězdama
Dokud nezapadnu, zakopnu, odpadnu
Budu bloudit nekonečnýma cestama

Mám v botách slámu a máslo na hlavě
Však ruce z azbestu navlíkám
Mám v botách slámu a ani nehlesnu
Když smyčkou kruhovou pospíchám

Komentáře

komentářů

About The Author

10 komentářů

  1. MarkuSnakus

    Je to obrazný no…Myslim že to neni třeba vysvětlovat, určitě ti to je jasný;-)…A máslo na hlavě…no že přesto že se mi někdy chování lidí atd. hnusí, občas se dopouštim (aspoň skoro) toho samýho…Jinak "cesta je cíl" to opravdu neni:-)…

    • Hawk

      mám stejný pocity
      naši mi říkají: "proč někdy nenapíšeš něco veselýho?"
      a já odpovídám: "proč? proč bych měl něco takovýho psát?" …když na duši leží stín a veselý myšlenky se ztratily v minulosti
      taky jsem chtěl říct, že tahle báseň je ještě lepší než ty před ní, je poznat zlepšení, jen tak dál

      • Epic

        Já taky spíše schvaluji byť smutnější, ale o té lépe pocity vystihující básně.

Leave a Reply