Poznámka číslo 1: Čtěte zadání!

Zdá se to jako samozřejmost, ale jak se ukázalo nejen v Zrcadle fantazie, bohužel tomu tak není. Dobře si přečíst zadání soutěže je přitom naprostý základ. Malý příklad – ve fantasy soutěži se sci-fi povídkou nejspíš těžko prorazíte, i kdyby byla sebelepší. Pokud pravidla soutěže neuvádějí, že je možno zasílat i práce z jiných žánrů, potom vaše snaha prostě nemá smysl – povídka bude ze soutěže vyřazena, aniž by se jí někdo zabýval. Ruku na srdce – jak se asi vyjímají mimozemšťané a létající talíře vedle elfích válečníků? Nejspíš nic moc… Stejně tak to dopadne, když přešvihnete povolený rozsah (udává se většinou v normostranách, což je cca 1800 znaků na stránku neboli 30 řádků po 60 znacích, ve Wordu se obvykle používá velikost písma 12). Při studiu zadání si taky dejte pozor na to, jestli náhodou nebylo zadáno nějaké téma, ke kterému by se povídky měly vztahovat. V konečném důsledku si tak ušetříte spoustu práce a koneckonců i zklamání, když pak vaši práci porotci šmahem odmítnou. Kapitola sama o sobě je posílání příspěvků po uzávěrce – v případě, že se s někým z poroty domluvíte na pozdějším termínu, je to teoreticky možné, ale opravdu ho musíte zkontaktovat a případně se nenaštvat, když odmítne – vzhledem k tomu, jaký je v poslední době o literární soutěže zájem a kolik do nich chodí příspěvků (které dorazily v termínu), je případné povolení pozdějšího dodání projevem porotcovy dobré vůle – rozhodně to není jeho povinnost.  

Shrnutí: Dobře si přečtěte zadání a pak se podle něj zařiďte. Přece nechcete, aby vaše povídka vypadla dřív než ji někdo přelouská, no ne?

 

Poznámka číslo 2: Zkontrolujte si svůj text!

 

Sesmolit povídku během dvou hodin a pak ji mailem nastřelit do soutěže dokáže každý. Ale jak bude taková práce vypadat? Moc dobře nejspíš ne. V první verzi absolutní většiny všech povídek prostě jsou chyby, ať se snažíte je nedělat nebo ne. Jasně, znám pár borců, kteří píší tak kvalitní věci, že to jde poslat hned. A přiznám se, že jsem to taky takhle zkoušel. Napsal jsem povídku, urychleně ji poslal do soutěže (v den uzávěrky) a až pak ji po sobě přečetl. A vyděsil jsem se. Najednou se mi vůbec nelíbila. Byly tam překlepy, gramatické i logické chyby, nelíbil se mi konec. Soutěžní práce je přitom autorova vizitka, která by ho měla představit v tom nejlepším světle, ukázat co dokáže! A teď jsem tam poslal takový paskvil… No, naštěstí všechno tenkrát dopadlo dobře. Uzávěrka soutěže byla nečekaně o pár dní posunuta, já jsem předělal povídku, pořádně ji po sobě přečetl a ještě ji nechal přečíst přítelkyni. Po opravě pár chyb, kterých jsem si sám nevšiml, jsem do soutěže poslal novou verzi, poprosil porotce o nahrazení původní práce tou novou a bylo to. Povídka nakonec skončila na druhém místě a vyšla ve sborníku vítězných prací. Nechci ani domýšlet, jak hluboko by se propadla, kdybych ji neopravil…

Shrnutí: Všechny soutěžní práce po sobě dobře zkontrolujte, nejlepší je, když je po vás přečte ještě někdo jiný – může tak objevit chyby, kterých jste si sami nevšimli.  Ideální je posílat jenom povídky, se kterými jste naprosto spokojeni a které považujete za opravdu kvalitní. Chcete přece vyhrát! A vyhrát může jen kvalitní práce, na to vemte jed!

 

Poznámka číslo 3: Pište jen původní příběhy!

 

Tím nemyslím jen to, abyste nevykrádali cizí témata. Což je snad samozřejmé, že budete soutěžit jen se svým vlastním příběhem ne s nějakým cizím… Stejně tak ale nepůsobí zrovna nejlíp, když čtenářům (a porotcům) předkládáte příběh ze světa, který už vymyslel někdo jiný – třeba War Hammer, Star Wars, prostředí Pána prstenů… Pro tyhle již vymyšlené světy jsou speciální soutěže – a i když můžete i za tyhle povídky získat určitý počet bodů, počítejte s tím, že vítězné příčky je nejspíš nečekají. To snad jedině kdyby se jednalo o naprosto supergeniální dílo, ale… Těch se bohužel moc neobjevuje. Jestli se tedy chcete nějak slušně umístit v běžné soutěži (která není zaměřena na nějaké herní prostředí nebo konkrétní, již vymyšlený svět), zapojte svou fantazii trochu víc a ukažte co ve vás je. Porota to jen ocení! Kromě toho – není lepší, když pravidla, podle kterých funguje určitý svět, určujete vy? Proč se nechat svazovat pevnými pravidly někoho jiného, když můžete mít svá vlastní?

Shrnutí: Vždycky je lepší, když se vaši hrdinové pohybují ve vámi vytvořeném světě, ne ve světě, který vymyslel někdo jiný. S výjimkou specializovaných soutěží, samozřejmě.

 

Poznámka číslo 4: Nebojte se kritiky!

 

Není taky proč. Vždyť vy jste ze sebe vypotili to nejlepší co šlo, napsali a poslali jste povídku, která se vám  (a případným dalším čtenářům) líbí, tak co. Nemáte se za co stydět. A navíc – jakákoliv kritika je tu pro to, aby vám pomohla. Díky kritice se člověk učí, zlepšuje se a propříště předvede mnohem lepší výkon, tak proč si nepopovídat o své práci s lidmi, kteří k ní mají nějaké výhrady? Chcete být přece nejlepší – a to nejde hned, najednou! Žádný učený z nebe nespadl. Berte si ale k srdci jenom konstruktivní kritiku, zabývejte se jenom názory lidí, kteří vědí, o čem mluví nebo vám dokážou vysvětlit, proč by to či ono změnili. On je docela rozdíl, když vám radí člověk, který napsal a vydal dvě tři knížky a když se do vás naváží frajer, který se třeba mezi fanoušky fantasy a sci-fi pohybuje a zná pár autorů, ale sám na tomhle poli nedokázal nic a snaží se vás přesvědčit, že vaše práce nestojí za nic… Toho prvního se držte, můžete se od něj spoustu naučit. A na druhého se vykašlete, ten pro vás žádný přínos neznamená a nikdy znamenat nebude. Teď nemluvím jenom tak do větru – s oběma typy už jsem se setkal. Nejdřív bohužel ten druhý – a pak jsem dva roky nic nenapsal, protože jsem si myslel, že je to zbytečné. Tak ať neuděláte stejnou chybu jako já – čím víc totiž budete psát, tím víc se budete zdokonalovat.

Shrnutí: Není kritika jako kritika. Takže si vybírejte, kdo vám opravdu pomáhá a kdo vás naopak jenom sráží. Nenechte se odradit negativními ohlasy, nechte si poradit co a jak zlepšit  – a znovu se vrhněte do boje. Hodně štěstí!

 

 

Komentáře

komentářů

About The Author

5 komentářů

  1. Filip Pivoňka

    Pěkný článek a skoro se vším souhlasím. Jenom nechápu, co je špatného na světě, kde se elfové pohybují spolu s kosmickými loďemi. Když by ta kniha (povídka) byla dobrá, tak bych si ji s chutí přečetl. Existuje subžánr science fantasy, který kombinuje prvky fantasy a sci-fi. Co kdyby někdo poslal povídku v tomto stylu? Třeba ze světa typu Shadowrun? Byla by vyřazena?

    • Jiří Hons

      No, možná, že jsem to špatně napsal. Já tím myslel, že když je vyhlášena soutěž žánru fantasy, je nesmysl tam posílat povídku o mimozemšťanech, nebo jinou "čistou" sci-fi. A obráceně, samozřejmě. Jelikož se ale žánry ve fantastice dost často překrývají, tak bych u povídky s prvky obojího problém neviděl. To ale mluvím za sebe, v jiných soutěžích se na to můžou dívat zase jinak… Je to dost o dohodě. Jinak – příběh ze světa Shadowrun si rád přečtu, ale když pak vedle sebe položím dvě stejně dobré práce, jednu ze Shadowrunu a druhou z originálního, nového prostředí, dám bod navíc té druhé. Originalita je totiž ve fantastice jedna z nejdůležitějších věcí…

  2. Pajda

    ahoj…chtěla bych jenom k té kritice: do soutěže jsem taky poslala svou povídku a neumístila se zrovna dobře, proto by mě zajímal názor a kritika porotců. Psát mě baví, i když moje výtvory nejsou žádné zázraky. Chtěla bych vědět co dělám špatně. Vím, že těch povídek je hodně, ale je možné se nějak dozvědět kritiku na tu mou povídku??

    • Jiří Hons

      To není problém, jenom teď z fleku nevím, která povídka to byla. Neřeknu ti asi názor ostatních členů poroty, jenom svůj – to by ses na ně musela obrátit… Ale jestli chceš vědět můj názor, buď mi tu povídku pošli na můj email nebo mi tam aspoň napiš název. Nejlepší bude – a to platí i pro další autory, kteří by chtěli nějak zkonzultovat své práce – jednat se členy poroty pomocí mailu, ať tu v komentářích zbytečně nazabíráme místo… Dej mi vědět a proberem to!

Leave a Reply