Jak se tohle mohlo stát?

Ležel v podivné směsi krve a prachu a jeho šedé oči těkaly pohledem po okolí a hledaly alespoň nějakou známku života.Toho života,který jště před chvílí dýchal z ulic a čilého ruchu města.To ticho ho ničilo.Toužil se mstít za všechno.Za své přátele,jejichž výkřiky musel poslouchat,než ztratil vědomí.Za ženy,které se snažily utéct,ale copak to šlo?Za to děvčátko,jehož bezvládnou ruku nyní svíral a přál si být na jejím místě.Za svou Daru…kde vůbec byla?Žije?Myslel na její lehké světlé vlasy a zelené oči.Byla tak šťastná.Jak se lišila od ostatních lidí z města,tmavých a nevrlých,kteří byli vždy nesnesitelně povrchní.Když ji našel ležící na poli v bezvědomí,trvalo dlouho,než mu řekla alespoň své jméno.Nikdy neprozradila odkud pochází…

Daro,kde jsi?

Ale hlavně se chtěl mstít za sebe.Za bolest,která mu svírala celé tělo,za rány,ze kterých mu pod rukama pomalu unikala teplá krev.Za život,který mohl dožít.Nechtěl ho ukončit…

Já chci žít!!!

Proč to má skončit takhle?Proč by měl pikat za nesnášenlivost okolních zemí?

Já chci žít…

Z bolesti začal rýt prsty do šarlatové půdy.

Proč si nájzdníci vybrali zrovna nás?Proč naše město?Proč mě?Kde je Dara?!

Najednou ji spatřil.Nemyslel na bolest,jen sledoval,jak se její krví ušpiněné dlaně natahují k němu a z těch zelených očí kanou křišťálové slzy.Jak je krásná…

,,Ne!Slíbili jste,že jemu neublížíte!" slyšel ji křičet.Za zády se jí objevil starší muž s krátkými světlými vlasy a krví zbroceným mečem v ruce.
,,Nech ho být Daro!Město je dobyto,měla by ses radovat.Vedla sis velice dobře!" pochválil ji hrdě.
,,Otče…prosila jsem tě,abys ho ušetřil !" plakala a objímala zraněného.Ten se na ni roztřeseně díval.,,Daro,tys…"
,,Musela jsem,je to můj otec…odpusť mi prosím…"
Umíral.Díval se do zelených očí,utopených v slzách a vydechl:,,Já chci žít.."

Prosím…

Komentáře

komentářů

About The Author

40 komentářů

Leave a Reply