V obětí spolu tančili jsme,

však tys jiných se všímala.

V obětí spolu tančili jsme,

ostatní však jen hrůza jímala.

 

Když bok po boku kráčeli jsme,

stopy tvé krev rudá plnila.

Kdy ž bok po boku kráčeli jsme,

matka jen marně slzy ronila.

 

Ty netečná jsi ku mě byla,

já tě přec tě nad vše miloval.

Jiné v náručí  svém jsi skryla,

já svědomí svoje zpytoval.

 

Proč jen v tobě jsem se zhlédl,

když zástup jiných o mě stál.

Proč na konci světa v kolena jsem padl,

když v srdci tvém oheň pro jiné plál.

 

Však pojednou ses zastavila,

v náručí svém mě objala.

Když střela zlá mě poranila,

tys se sarkasmem jen dodala:

 

„Rytíři udatný smutek jsi rozséval,

hněv svůj jsi v krvi skrápěl.

Mě na pokoji spát jsi nenechal.

Konečně jsi mě tedy našel!

 

Jsem Smrt!“

Komentáře

komentářů

About The Author

2 komentáře

Leave a Reply