Tisíckrát brnění se leskne
Tisíckrát těžké boty duní
Meče, co pějí písně teskné
Král, toužící stát na výsluní

Jak nešťastné jsou touhy králů
– co nemají, to chtějí mít
Pro pouhé moci chtíče pánů
Jich poddaní se musí bít

Ženy a děti doma pláčí
Království halí války dech
Tu silné vojsko k bitvě kráčí
Tu roste na něm černý mech

Řinčela brnění, zpívaly meče
Celou noc dlouhou až ku ránu
Nyní zde rudá krev proudem teče
Na nebi hejna havranů

Tisíckrát brnění se leskla
Tisíckrát těžké boty zněly
Krajinou zní teď píseň teskná
Píseň, jíž kdysi meče pěly

A přec zní teď trochu jinak
Někde v dáli zavyl pes
V doprovod duní prudký liják
– to havrani zpívají ji dnes

Do duší vniká smrti píseň
Temná a nešťastná a chladná
Nářek, žal, temnota, tíseň
Vojáka cesta není snadná

Komentáře

komentářů

About The Author

10 komentářů

  1. Alatar

    Hezké. Nechci vypadat jako hnidopich, ale několik gramatických tvarů v daném spojení není úplně z tohoto světa ( …jich poddaní…, …ku ránu…). Pozor na prznění našeho jazyka za cílem lepšího rytmu. Těžko říct kde leží hranice, ale dobrý autor by jí překračovat neměl. Jinak opravdu hezké.

  2. Ganglius

    Líbí se mi myšlenka a zpracování textu a rým – zvláště 3.sloka se mi líbila: ta personifikace "války dech" a pak ten obrat, jak dříve kráčející vojsko teď zarůstá mechem – celkově bych řekl že je to fakt dobré 😉 , jen občas nesedí rytmus (např – Tisíckrát těžké boty duní – Král, toužící stát na výsluní) rozhodně zas někdy zabásní na MF, když budu mít možnist, určitě si přečtu.

Leave a Reply