Hned na úvod se podíváme trochu netypicky na její konec. Z něho je totiž patrné, že označení jako povídka je velmi nepřesné. Tomuto příběhu chybí totiž jedna podstatná věc, bez které je existence jakékoli povídky nemyslitelná. Klasická stavba příběhu by totiž měla obsahovat přibližně následující posloupnost: úvod, zápletka, zvrat ( není podmínkou ), rozuzlení a závěr. A právě naposledy jmenovaná část osnovy zde zcela chybí. Budiž autorovi ke cti, že poslední řádkou příběhu nám dává zřetelně najevo, že si je toho plně vědom, a proto výše napsané řádky nejsou žádnou výtkou.

            Ale teď již pěkně popořádku. Hned v úvodu se Aldarix snaží navodit tajemnou a děsuplnou atmosféru a to se mu bezezbytku daří. Úvodní odstavec tak patří po literární stránce jednoznačně k nejlepším částem celého příběhu. Další velmi povedenou částí je odstaveček, v němž je popisováno prolnutí reality a světa stínu, kdy Medor vysaje životní energii z rádkyně Iljony, a také v následujícím ději se pak ještě dá najít několik kvalitních pasáží. Tím ovšem výčet pozitiv z oblasti stylistiky a literární hodnoty končí. K negativům se dostanu později.

            Na řadě je teď samotný příběh. Aniž bych zabíhal do podrobností a detailů, musím napsat, že Aldarix , co chce napsat. Nepochybuji, že má svoji povídku promyšlenou a dokáže dovysvětlit každou nejasnost v ději. Bohužel ale nedokáže svůj příběh naplno předat čtenářům a děj Projektu Olw Kurnol tak místy vypadá jen jako dobře napsaná osnova, na kterou je navěšen více či méně kompletní text. Jako příklad uvádím část Aldarixovi odpovědi v komentářích u čtvrtého dílu: „Ad soudci: To je tak trochu moje chyba, to zmíněné Dernoldovo zaklínadlo by jej ale zbavilo veškeré moci a případně i vzpomínek. Měl jsem to rozvést.“ Tohle přesně vystihuje moji výtku a takovýchto dovysvětlení nebo upřesnění by bylo potřeba provést ještě několik.

Teď si vypomůžu citací dalšího komentáře, tentokrát z druhého dílu: „Číst se to dá, ale proč tam musí být hrubky ‚oba měsíce vyseli‚? Škoda že se na webu nedá používat červená tužka, to by se mnohé povídky na tomto serveru červenaly (a pak třeba i jejich autoři :))“ Toto jsou velmi výstižná slova a po pravdě řečeno, ony vysící měsíce jsou sice nejvíc do očí bijící hrubkou, ale bohužel ne jedinou. Pokud autor, a zvláště pak mladý a začínající, nemá na stole v polici blízko počítače respektive psacího stroje onu mnohými nenáviděnou knihu s názvem Pravidla českého pravopisu, nemá ani právo na existenci coby spisovatel. Jakkoli píše jen pro potěšení své a svých přátel.

Předchozí slova mířila obecně ne jen k Aldarixovi ale do řad všech autorů, mne nevyjímaje. Vraťme se ale opět k Projektu Olw Kurnol a k dalším vadám na jeho kráse. Něco, nějaké, to, jakoby – to jsou slova, která jsou používána příliš často, bez rozmyslu a v některých případech i zcela zbytečně. K vysvětlení použiju několik příkladů. „Služebnictvo spí,“ … „a dlouho spát bude, daly jsem jim něco do pití.“ Říká služebník inkvizitorů v páté části. Proč něco? Oni přece ví, co bylo do nápoje přimícháno. Proč nenapsat: „daly jsme jim do pití mandragoru“ Popřípadě jakoukoli další látku nebo drogu dle nápaditosti autora. Také v pátém dílu, jen o několik řádků výše je tato věta: V místnosti byly modré tapiserie zobrazující nějaké motivy s mořem … Jestli jsou na tapisériích motivy s mořem, tak tam prostě jsou a tečka. Neznělo by lépe: místnost byla vyzdobena tapiseriemi s mořskými motivy?

Další problém, který kazí výsledný dojem, je časté opakování slov a jejich spojení v jednom souvětí nebo v následující větě. Opět uvádím dva typické příklady: „Ano, to smíte. Podle mě je to inkvizitor, je na něm však něco divného, podle mě něco tají.“ a Jak jistě víte, jeden z našich studentů se před nějakou dobou dostal k opravdu starým knihám a našel v nich opravdu nebezpečná kouzla. Každý autor by se měl snažit podobnému opakování vyhnout a použít vhodné synonymum nebo věty následující vystavět zcela jinak.

Poslední věcí, o které bych se chtěl zmínit jsou některé nepřesnosti a nelogičnosti, které se vynoří při pozorném čtení. Hned na začátku úvodního dílu mne zaujalo, že hrobník kope hrob lopatou. Nejsem si zcela jist, zda je lopata to pravé náčiní pro kopání. Aldarix pak sám mate čtenáře, když popisuje souboj zbytku vojáků se služebníky Stínu. V jediném odstavci o nich napoprvé píše jako o nemrtvých, pak jako o mrtvých a posléze se z nich opět stanou nemrtví. V ději se také mnohokrát vyskytují ryze současné výrazy, které znesnadňují představu o světě a době, ve které se příběh odehrává. Mágové z Koriontu mají například špičkovou výzbroj a jsou to profesionálové. Stejně tak není zrovna typické, aby upír, pokud se pohybuje v typickém fantasy světě, měl svého nadřízeného.

A teď již doopravdy poslední moje výhrada. Ta směřuje k samotné stylistice, s jakou je Projekt Olw Kurnol předložen čtenářům. V redakčním systému, který je používán na MFantasy, je každý autor zároveň sám sobě korektorem a vydavatelem, a proto by měl celé svoje dílko dotáhnout do konce po všech stránkách. Pokud by se tak stalo, jen těžko by měl třetí díl jinou velikost písma a závěrečné vyvrcholení by nebylo kompletně napsané písmem tučným.

 

Co říci závěrem? Pokud se vám Projekt Olw Kurnol líbil a dočetli jste až sem, bez toho aby se o vás pokoušel infarkt, děkuji za vaši pozornost. Svojí recenzí jsem Aldarixe v žádném případě nechtěl urazit nebo dokonce zesměšnit. Mojí snahou bylo upozornit na nedostatky, kterých by se měl vyvarovat opravdu každý autor a já upřímně doufám, že si nejen Aldarix vezme mé výtky k srdci a jeho další práce nebude jen dobrá fantasy, ale také dobře napsaná dobrá fantasy.

 

P.S.: V recenzi jsem úmyslně porušil minimálně jedno pravidlo, které jsem sám Aldarixovi vytýkal. Poznáte, o které se jedná? Pokud ano, pochopili jste o co mi šlo. A pokud naleznete nějakou hrubku(ky), klidně mi to dejte „sežrat“. 🙂

Komentáře

komentářů

About The Author

Jindra Henry Střelec

14 komentářů

  1. CrazyLom

    Osobně nesouhlasím s recenzentem v jeho námitce, která se týká "moderních" výrazů. Naopak si myslím, že prolínání časů a světů není vůbec na škodu, dílo tím působí živěji a je současnému čtenáři bližší. Určitě se nepozastavíme se znechucením nad tím, že se autor striktně nedrží dotyčného světa – tady bych si dovolil poukázat na Terryho Pratchetta, u kterého se s podobným jevem setkáváme běžně a víme, že výsledným efektem je vtipná nadsázka.

    • Henry

      "Moderní" výrazy může sice svět čtenáři přiblížit, ale v téhle povídce bych řekl, že naopak představu o světě znesnadňují.
      Ad Terry Pratchett: Zeměplocha zvláště v poslední době na "moderním" výrazivu dokonce staví. To je bez debat. Terry Pratchett to samozřejmě dělá zcela účelově.

  2. Váša

    My všichni co čteme a mnohdy i píšeme fantasy, jam můžeme být svázaní nějakým dogmatem. Fantasy je hlavně o fantazii, a tudíž zcela nechápu proč by upír nemohl mít nadřízeného??? To, že to měl jeden, tisíc nebo všichni autoři předtím jinak nás přeci nesmí omezovat, ovšam je zas jen na nás potřičně čtenáři vykreslit naše myšlenky.

    Díky Henry i Aldarixi!

    No to jsem se zas rozepsal :), dokonce mi systém sežral kus práce, cítím chybu v Matrixu.

  3. Váša

    Ne každému můžou pravidla pomoci. Já osobně jsem se začal o český pravopis dosti zajímat, poté co jsem dokončil první knihu a zjistil, že lidé z hrubkami mají problém. Avšak přeze všechny mé znalosti mi hrubky prostě utečou. Můžu sám se sebou debatovat minuty, jak správně napsat jedno slovo(větu), vyhledat obdobné věty na internetu a správné í(s/z apod) zkontrolovat se slovníkem. Častokrát vidím hrubky vesmírných rozměrů jen pohlédnu na papír, jindy mi ale uniknout úplně. Já mám nějakou dis… výhodu, a prostě ať přečtu text třeba stokrát, všechny chyby neodhalím. Kolik ale příroda vytvořila záhad v lidské mysly, aby i ostastním spisovatelům hledání chyb ztížila netuším, ale předpokládám jich hodně. Buďme proto k nim shovívavý, neboť věřím, že většina dělá to nejlepší v souboji s gramatickými pravidly.

    Sám jsem Olw Kurnol ještě nečetl, ale měl bych jednu výtku k obsahu recenze, která je opravdu originálním nápadem.
    My všichni co čteme a mnohdy i píšeme fantasy, jam můžeme být svá

  4. Gem Signor

    Tak abych taky přispěl svou. Začal jsem psát před čtyřmi lety bez jakékoliv hlubší znalosti češtiny (ve škole mě moc nezajímala), ale postupem času jsem přišel na to, že texty bez pravopisných chyb a se správnou stylistikou se čtou mnohem lépe. Teď se snažím se chybám vyvarovat, ale to se nepovede nikdy. Tu zmíněnou prokletou knihu však vedle počítače nemám. Ne, že bych na to opravdu kašlal, už jsem se po ní i párkrát sháněl, ale někam se mi schovala, mrška (a to jsem měl dvě) a tak využívám pouze luxusu Wordu.
    Co tím chci říct? Jen to, že každý se pravopisu nakonec věnovat bude, a to že píšeme na mfantasy, kde je každý sám sobě korektorem a vydavatelem, je ve své podstatě naše největší výhoda.
    Každopádně se i mně tento nápad psaní recenzí velice líbí.

  5. Aldarix

    Tvá recenze mě potěšila, i kvůli chvále, ale hlavně proto, že mi ukázala kde se dopouštím chyb.
    Opakování slov jsem si vědom, ale nemyslíš, že ve přímé řeči je to jedno? Mluví tak ta postava, když si to tak vemeš… (tohle není alibismus:-))
    K těm nelogičnostem, mágové z Koriontu a upíři… no ono to tam tak je. Mágové z Koriontu skutečně mají špičkovou výzbroj a jsou to profesionálové, samozřejmě v rámci doby a žánru, ve kterém se děj odehrává. A upír má své nadřízené, respektive, o nich tak hovoří. A stím typickým fantasy světem jsi to vystihl…ne tohle není až tak typická fantasy.
    Každopádně Ti děkuji Henry, jelikož tvé výtky si beru k srdci při psaní pokračování tohoto díla. Dalo mi to chuť k práci, dokázat, že to umím napsat i dobře:)

    • Henry

      Uf. Spadl mi kámen ze srdce, že jsi to vzal takhle. Dík.

      Pokud tvůj svět není typicky fantasy, chtělo by to opravdu víc přiblížit.
      Opakování slov nepůsobí dobře ani v přímé řeči, protože čtenář to přeci jen vidí na papíře nebo na monitoru.

      Už se těším na TVoji další povídku!

  6. Henry

    To že chyby dělá každý, je jasné. Korektory můžeme profíkům jen závidět. V pasáži, kterou zmiňuješ ve svém komentáři ale píšu, že nemá právo na existenci coby spisovatel ten, kdo opímíjí rady té prokleté knížky: Pravidla českého pravopisu.

  7. Akoba

    Henry, ke Tvému článku bych asi začal tím, že jsem velice rád za Tvůj nápad, kterým jsou recenze na povídky autorů Mfantasy. Líbí se mi. Co se týká recenze samotné, trochu bych si dovolil nesouhlasit s tvrzením, že pokud se někdo dopouští chyb, tak nemá právo na existenci jako spisovat a to i přesto, že píše pro potěšení. Asi bychom se někdy divili, kolik chyb dělají autoři, kteří se psaním živí, ale těm holt dělají korektury profesionálové. Takže bych to spíš trochu zmírnil. Snažit se nedělat chyby, které bijí do očí, ale přiznejme si, že se občas nějaká povede každému z nás.

Leave a Reply