Dávné vzpomínky
Na kopci zas stojím
A hledím níž
Není tam vesnice
Jen velký kříž
Dobře to vím
Dobře to víš
Vzpomínky vstupují
Do mysli mé
Jak kopí ostré, zlé
Jedovaté
Rány se nehojí
Kdo vůbec obstojí?
Byla jsi bytostí
Tak laskavou
Tak bezbrannou
A jenom mou
Byla jsi mé štěstí
Co navždy spí
Tady byla náves
A pěšinou
Mé kroky zase jdou
Tou cestou svou
Jak tenkrát tak i dnes
Jsem tu s Tebou
Základy stavení
V prachu leží
Že jsi zde chodila
Vnímám ztěží
Dnes už mi na ničem
Nezáleží
Dávno jsem zanevřel
Na tento svět
Už dvacet let
Vracím se zpět
Abych Tě zřel
V paměti měl
Proč s jiným národem
Válku si přál?
Ten špatný král
Co chtěl si vzal
On zničil zem
A jen boj znal
Že válkou pouze žil
Vinen je král
Ten boj si přál
A generál
Nezastavil
A rozkaz dal
Vinni jsou vojáci
Když král vzpomněl
Čekali na povel
Plnit co chtěl
Odvedli zlou práci
A svět se chvěl
Nebránit zločinu
Zločinem jest
Zaslouží trest
Kdo chtěl by vést
K válčení příčinu
Na špatnou z cest
Dvacet let král pryč je
život jde dál
proč mnohé co jsem znal
dráp války vzal
vždyť člověk nežije
aby se bál
Akoba
já si myslím, že na tom, když je báseň dlouhá nic není, naopak, je to super. Čím delší, tím lepší, ale není tomu tak vždy…
Báseň se velice líbí přesto si neodpustím kritiku že mi to přijde (na báseň) poněkud dlouhé. Poud by se z toho udělala píseň bylo by to dílo ještě dokonalejší. Navíc mi to připadá jako dvé půlky připojené k sobě ne moc pevně ale jinak super.
Udělat to jako text k písni mne také napadlo, jenže mám naprosto nevyhovující znalosti z oblasti not a skladatelství
. Texty by mě bavilo zkusit psát, pokud by však bylo na co. Děkuji Ti za komentář a s tou písní souhlasím. Co se týká toho připojení dvou částí, tak souhlasím také, mělo to tak být – přechod z části osobní do rozsáhlejších souvislostí.
Děkuji všem za komentáře. S básněmi v podstatě teprve začínám a každou novou přidávám tak trochu s obavami. Proto jsem velmi rád, když se líbí.
jé!fakt pěkný,drahý Akobo!Hezky vykreslené pocity,smutek,vztek-zkrátka povedený:)
to chce aplaus!
nenacházím slov, vážně…
Opravdu pěkné se skvěle vystřelenou atmosférou. Tohle bych prostě nedokázal, takže tleskám, tleskám a…jo, tleskám:-)
Jen jediné přečtení nestačí. Ale s každým dalším čtením neztrácím chuť si tuto výbornou báseň recitovat znovu a znovu.
"Vždyť člověk nežije – aby se bál" a myšlenky běží dál, tvoří verše, další rýmy ve stejném duchu…
Báseň hodnotím stupněm lepším než výborným a dím: skvělý spád, rytmus i děj, výborná kombinace slov. Není co vytýkat z mé strany a dle mého názoru, slov jiných než pochvalných nemám.
Děkuji Ti, Memphis, za Tvé hodnocení. Moc mě Tvůj komentář potěšil. Jsem rád, že se báseň líbila.