Víra v Boha

 Tato báseň je to první, co na MFantasy vydám. Myslím si, že si to prvenství zaslouží…

 

 

 

 Drak a člověk byli velmi dobří přátelé…Pak muž udělal chybu, kvůli níž musel drak zemřít… Noc znamená neklid, den odpuštění…

 

  

Země je tvrdá, však

on to nevnímá, modlí se.

Nastala tma, sedí už dlouho,

pomalu vdechuje voňavý vzduch

Souboj už skončil, je ticho, je klid,

vítězů není, jen poražených…

   

A on tam sedí, modlí se, sám

za duši přítele i jeho vraha.  

Měsíc nesvítí, hvězdy skryl mrak

kdo byl tím přítelem? Snad je to drak        jehož

očím již navěky zůstane skryté světlo světa…

  

Je zima, chlad o to větší

když ztratíš někoho, kohos měl rád

Sedí tam, tiše, stále jen Boha

prosí o přijetí, milost, vždyť

teď přítel na zemi leží

kvůli němu – zemřel mlád, tak mlád…

  

Modlí se za draka, za jeho duši

jak Bůh ho přijme, nikdo netuší, však

kdo jen smrti vyhnout se může?

Planinu, písek, keře i stromy světlo

jasné a zářivé, ostré ozáří…

  

Člověk a drak, živý a zesnulý,

jeden se modlí za toho druhého

a duše mrtvého jasně zářící

k obloze nyní poseté hvězdami

stoupá.

Je ticho, nikdo neruší, a člověk nalezl ztracený klid…

  

Tma ustupuje, svítání začalo

modlí se, tiše, v mysli je jas,

přítele provází na cestu poslední

v okamžiku

kdy se celý svět v nový den probudil…

 

 

 

 

 

 

Komentáře

komentářů

About The Author

6 komentářů

  1. Epic

    Dlouho jsem se již nedostal ke komentářům, ale napravím to teď 🙂
    Báseň, jak už psali ostatní, je smutná, ale to je spíše plus. Ilustrace tomu dodává ještě více na zajímavosti. Vhodně zvolený i název z toho dělá tady na MFantasy celkem ojedinělé dílko.

Leave a Reply