Nocí i dnem něžnou tvář jenom slzy skrápí,
Pověz mi má matko, pověz co tě trápí.
Kam se poděl úsměv, štěstí ze tvých očí?
Váháš život skončit, z okna věže skočit?
 
Posel hnal se nocí s velmi tajnou zvěstí,
Bažinou se brodil, houštím cestu klestil.
Velká bitva zuří za mokrými blaty.
Tvůj otec tam padl, synáčku můj zlatý.
 
Co to matko říkáš, král se z bitvy vrací,
Mezi těly mrtvých vítězství se ztrácí,
Živ a zdráv jest matko, ztratil svého koně,
Brzy bude s námi, neplač prosím pro něj.
 
Nepláču pro mrtvé koně našich lidí,
Mezi těmi těly otce tvého vidím.
Víš můj drahý chlapče, nejsi králův syn,
Tvým otcem byl rytíř, smiř se navždy s tím.
 
Co to říkáš matko, že jsem synem rytíře?
Nevěrná jsi, falešná, nežiješ snad ve víře?
Podvést krále s vojákem? Jak si vůbec mohla!
Nebo tě snad násilím, k tomu činu dohnal?
 
Král byl chladný a tvůj otec, ten mě v srdci nosil,
Za nás oba odpuštění sám před bohem prosil.
Tělu vládne touha, když dřevo v krbu praská,
Víru mou a oddanost, pohltila láska.
 
Nemohu tě matko má, za zrůdný čin milovat,
Klidně skoč si z věže, prosím, nebudu tě litovat,
Král se vrací z bojiště a myslí na svou slávu,
Pokud budeš ještě živa, dá ti setnout hlavu.

Komentáře

komentářů

About The Author

8 komentářů

  1. tucna

    Až na chybu v rytmu…

    Nepláču pro mrtvé koně našich lidí,
    Mezi těmi těly otce tvého vidím.
    Víš můj drahý chlapče, nejsi králův syn,
    Tvým otcem byl rytíř, smiř se navždy s tím.

    Je to opravdu ohronmné. Pro mě rozhodně nejlepší fantasy báseň co jsem kdy četl…

  2. Memphis

    Zdá se mi, že Erbena to připomíná…
    Myslím si, že nejlepší jsou první dvě až tři sloky, ten zbytek není podle mě až tak propracovaný. Občas mi tam ulítne rytmus. Však neznamená to, že by se mi báseň nelíbila. Určitě se těším na další!

Leave a Reply