Fable – The lost chapters

2005

Vývojář: Lionhead Studio

Vydavatel: Microsoft Games Studio

Trochu opožděně píši recenzi na tohle RPG od Lionhead Studios. Zkušenému a znalému hráči počítačových her je již jasné, že za tímto dílkem stojí Peter Molyneux, modla herního světa, génius počítačového hraní. Tím však býval spíše na počátku digitálního věku. Díky hrám Populous a Syndicate nebo Theme Park se stal slavným a bohatým. Založil vývojářské studio Bullfrog a později Lionhead. Odsud se nám ne zas tak dávno dostala do rukou strategie Black & White, která Peterovi zajistila ještě větší úspěch. Pohádka?

Fable je pohádka. Naštěstí tedy ne o Molyneuxovi, ale promyšlená fantasy pohádka ze světa Albion. V této hře se vžijete do role anonymního chlapce, abyste se nakonec stali legendárním hrdinou. Ale než se jím stanete, musíte si projít pár velmi jednoduchých úkolů. Až najdete dárek pro svou sestru, atmosféra poklidného přímořského letoviska se dost krutě změní. Vaši vesnici přepadli bandité, pobili všechny kolem a vaši malou sestru unesli. Vy jste se hrdinsky schovali za kámen. Naneštěstí se i vás jeden bandita rozhodne zabít, ale budete zachráněni tajemným mágem Mazem, který vás odvede do Gildy hrdinů.

Poté, co se v Gildě naučíte zacházet s mečem, lukem a magií, se pustíte do prvního úkolu. Ten si musíte vzít z úkolové desky, což je taková mapa Albionu uprostřed Gildy. A pak hurá do boje. Nutno ovšem říci, že souboje nejsou zrovna to, na co by Fable mohlo být hrdé. Máte možnost zaměřit se klávesou na jednoho protivníka, ovšem v tom případě naprosto zmizí jakákoliv přehlednost v okamžiku, kdy proti vám stojí více nepřátel a to bude většinou. Nikdo vás samozřejmě nenutí uzamčení používat a já ho taky nepoužíval.

Zbraní je opravdu dostatek. Začínáte s tím, co jste vyfasovali v Gildě, tedy železný meč, dubový luk (nebo kuši) a základní kouzlo, blesky. S mečem toho moc nevykouzlíte, můžete s ním blokovat nepřátelské výpady, ale spíše je lepší se odkutálet pryč. S lukem se můžete změnit na přímý pohled, následně „zazoomovat“ a trefit banditu přímo do hlavy (což je efektně vyobrazeno). Později máte možnost si nakoupit lepší zbraně z lepšího materiálu a naučit se lepší kouzla. Za kouzla ovšem neplatíte penězi, ale zkušenostmi. Ty však nedostáváte automaticky (jako všude jinde), ale vždy, když zabijete svého protivníka, vykutálí se z něj takové zelené chuchvalce, které musíte sbírat. Nebo podržíte SHIFT a zkušenosti se k vám přitáhnou sami. Mimo kouzel, kterých je kolem čtyřiceti, si za zkušenosti vylepšujete fyzičku (konkrétně fyzickou sílu, zdraví a odolnost) a obratnost (přesnost, rychlost a jakousi společenskou obratnost). Každou vlastnost si můžete vylepšit až na sedmou úroveň, kouzla pak na čtvrtou.

Příběhová linie je naprosto lineární, a to i přes revoluční možnost hrát za klaďase nebo záporáka. Pokud se budete chovat dobře, lidé vás budou obdivovat. Budete-li zlí, budou se vás bát a utíkat před vámi. Revoluční tato volba však není. Byla použita v nedávné hře od Lucas Arts Star Wars: Knights of the Old Republic II nebo už kdysi dávno ve Falloutu, ale to jen tak na okraj. Dále se pak nemůžete procházet kde chcete, ale musíte chodit jen po vyznačených stezkách. Navíc je království Albion dost malé.

Teď se zmíním o grafice. Ta je úžasná tehdy, když máte opravdu silný stroj. Ale i když ne, tak to stejně stojí za to. Po nebi se prohánějí mraky, lokace jsou barvité až pohádkově a hrdinovy se objevují s přibývajícími roky a souboji jizvy na tváři. Vaše nohy vás dovedou do Temného hvozdu, na mořské pobřeží a budete se prohánět po ledových pláních severu. Molyneux slíbil, že společně s vámi budou stárnout i ostatní obyvatelé Albionu. Bohužel (ale občas také bohudík) se tak neděje. Do školy chodí stále ty samé děti jako před třiceti lety a vaše žena vypadá úplně stejně jako v době, kdy jste měli svatbu, zatímco z vás už je šedesátiletý šedivý děda.

Minihry jako svatba jsou právě oním kořením Fable. Pokud zrovna nezachraňujete svět nebo nehledáte své rodinné příslušníky, můžete se například zabavit rybolovem, nakopáváním kuřat, hraním různých her, skupováním domů, opíjením se v hospodě či dvořením se dívkám (a některým chlapcům). Pokud se některé zalíbíte, objeví se nad její hlavou srdíčko. Pak stačí dávat dárečky či se mile usmívat a je vaše. Další krok je svatební prsten a jste v tom. Také je tu ale možnost se rozvést, a dokonce i víckrát oženit (vždy ale v jiném městě). Na tomhle poli Fable suverénně válcuje všechno ostatní.

A další velkým kladem Fable je hudba. Grandiózní symfonie nádherně dokreslují atmosféru hry a vás tak mnohem více vtahují do příběhu. Nemám k ní žádné výhrady, je prostě dokonalá.

Fable je pohádka a budete-li jej tak brát, tak si ho určitě vychutnáte. Nečekejte zázraky. Nehledejte hlubší význam. Chcete-li si oddechnout, je Fable dobrá volba. Já jsem byl spokojen.

 

80 %

Gem Signor

Komentáře

komentářů

21 komentářů

  1. Milan Březina

    Pro autora:
    Pěkná a výstišná recenze. Myslím, že kdybych počítač využíval k hraní her, jistě bych si právě takovou koupil a zahrál.

    Všem ostatním:
    Neoplýtvejte čase a energií nad zbytečnými diskusemi. Raději dělejte něco užitečného, třeba pište 🙂

  2. Alcil

    Pokud člověk chce, může vyznívat arogantně. Problém je jistě ve slově alespoň. Můžeme si ho vysvětlt dvojím způsobem.
    a)Když už ta recenze je nic moc, tak doufám, že jsi recenzoval alespoň originálku
    b)Doufám, že jsi alespoň recenzoval originálku, když už jsi napsal obstojnou recenzi
    Zde by hodně záleželo na modulaci hlasu, kdybych ale mohl na fóru mluvit a ne jen psát. Uznávám, že má otázka mohla při určitém náhledu vyznít arogantně, zvláštní ale je, že jste u mně ihned předpokládali právě tu arogantní možnost.

    • Aldarix

      Alcile, ty strašně rád slovíčkaříš a to kdekoliv. Snažíš se tu rozvinout bezpředmětnou diskuzi o intonaci hlasu či co a nechápeš o co mi jde. Teď nemluvím jenom o komentářích u Fable, ale i u jiných článků. 90% znich vyznívá buď povášeně, arogantně, přehlíživě anebo z nich přímo sálá tvá chuť se hádat. Myslím, že to není jen můj názor a přesvědčení, když ti řeknu, že by ses nad sebou měl zamyslet a představit si, jak věc vidí druhá strana.

      A to nejen v komentářích, ale i v diskuzích.

      A není to tím, že chci tvé komentáře špatně pochopit, je to prostě v nich, u nikoho jiného jsem něco podobného neviděl.

      Chápu, že když si toto přečteš, budeš to brát jako nepravdu a útok na tvou osobu. Než však budeš jakkoliv reagovat, pročti si své komentáře a zamysli se nad sebou. A taky nad tím jak to může vnímat druhá strana. Pokud toto nedokážeš pochopit, nebo se o to alespoň nepokusíš je mi tě opravdu líto.

    • Epic

      modul b) je velice málo v představách většiny lidí, tak ti to pro příště uvědom.
      Tímto vyhlašuji oficiální mír, už se to vysvětlilo. Alcil to tak nemyslel. Každopádně to jak to hned všichni hodnotili vyplývá z tých dřívějších reakcí – víc skromnosti by ti slušelo.zamysli se nad tím.
      S pozdravem,

      Epic

  3. Sir Janko

    Pěkná recenze… Ja bych hře dal tak 79%, protože po ukončení hry(za dobro) jsem vubec neměl chuť hrát hru znova a zkusit se třeba přidat ke zlu… i když musím říct že ve hře bylo pár nadherných zlomových situací v podobě voleb jakou cestou se dál ubírat. Škoda jen lineárnosti příběhu….

  4. Aldarix

    Alcil: Nevím podle čeho ji dělal, a je mi to upřímě řečeno jedno. I kdyby to zkopíroval a pak orecenzoval tak co? Třeba právě tahle recenze přiměje pár lidí k tomu, aby si hru koupilo a těm taky bude fuk, jestli recenzoval kopii, nebo originál.
    Udělal tu recenzi a udělal ji dobře, to je podle mě hlavní. Signore, jen tak dál:)

Leave a Reply