Dítě pekla

dítě lávy,

krev tu tekla,

zmlkly davy.

Dítě pekel,

smáli se

a strach k nim letěl.

Modli se…

Dítě pekla,

nesnáší tě.

Navenek

i špatně skrytě.

Chceš i lásku?

Pochopení?

Slabý hlásku,

zapomění…

Neznají tě

soudí směle,

Jezuité

s Ďáblem v těle.

Říkají jen:

,,Dcera Ďábla,

dodneška tu

zlobou vládla.“

Dítě pekla,

neplač přece,

poleť se mnou

k Snové řece!

Křídla máchla,

slzy schnou,

Dítě pekla,

sny sem jdou…

Komentáře

komentářů

About The Author

53 komentářů

  1. Ganglius

    teda, prostě skvěle napsaná báseň. Jen bych snad možná (snad to nebudeš brát jako rejpání) u toho druhého odstavce to "a strach k nim letěl" bych možná dal bez toho "a" na začátku, protože se mi to tam moc dlouhé.
    Jo a v tom čtvrtém odstavci jsem nějak nepochopil (nevim jestli je to chyba v textu nebo v mym mozku) ten řádek "slabý hlásku" – co si pod tím představit? nějak jsem to tam nepochopil.

    PS: Mimochodem font Comis Sans MS je náhodou skvělej – patří k mým nejoblíbenějším 😉

Leave a Reply