V údivu stál jsem pod terasou nachovou.Smutek
Smutek a bolest přišla s tou osobou.

Bylo to dívka krásná a spanilá.
Až nyní rozumím proč city ukrývá.

Stala se loutkou vyššího jednání.
Proč já jen nezměnil marnivé konání.

Stačilo zasáhnout rychle a bez bázně.
Dnes bych se necítil šíleně bezradně.

Přes vůli svou muže jiného si brala.
Mě kniha plná vzpomínek po ní zbyla.

A nyní opět razím na cestu dlouhou.
Tu která provázena jest láskou a touhou.

Avšak propadl jsem v její hlubokou nemilost.
Byla to daň za mou nesmírnou zbabělost.

Vše se teď ztratilo a z velké lásky,
zbyly jen na stáří mrzuté vrásky.

Komentáře

komentářů

About The Author

Leave a Reply