Pro tebe

 

 

Kam poděl se hvězdný svit,

 

který měl mou duši ozářit?

 

Ty odpovíš mi na otázky

 

a smažeš tím mé vrásky?

 

Pochybuji o slovech tvých,

 

protože něco z duše mé zachytíš

 

a nenecháš mě žít.

 

_____________________________________

 

 

Samotná v noci hluboké

 

Samotná v bílém dni

 

Jediná v bídné nicotě

 

Jediná v moři smrti

 

 

Pro někoho, kdo nevěří, že cit může být pro každého. Pro ty, kteří neumí milovat. Pro celý svět, který prahne po lásce a přitom jí má tak blízko. Nebo daleko?

 

 

 

láska

 

 

Křídla andělská,

 

láska nebeská,

 

hříchem zkažená,

 

pro mě stvořená.

 

 

V bídě jediná,

 

z nouze spanilá.

 

 

Z říše snů přichází,

 

kolem obchází,

 

se smrtí nemizí!

 

Jen se přichytí

 

na jiné duši ztracené,

 

ve snech lapené,

 

z bídy zhroucené.

 

 

Pozor na ni!

 

Ona bolí.

 

Jdi pryč

 

a nevracej se již.

 

Nepleť bič,

 

který zničí svět.

 

Ten můj svět!

 

 

 

Láska bez křídel

 

 

Svázaná v životě

 

Svázaná v smrti

 

Bez křídel na lávce

 

Balancuje k životu

 

Bez lana na skále

 

Padá dolů

 

 

Bez křídel v životě

 

Bez svobody v sobě

 

Bez lásky v temnotě

 

Bez víry k době

 

 

Přátelství z provázků

 

Životy na sázku

 

Láska bez bázně

 

Přátelství bez kázně

 

 

Láska znavená

 

Kletba nemilá

 

Přítel pro tebe

 

Srdce ode mě

 

 

Ještě že máme přátelé.

 

 

 

Metamorfóza

 

 

Ztracená v závěji

 

Zmražená v srdci

 

Odjíždí bez písně

 

Mizí v noci

 

 

S vlky jak s rodinou

 

Je v temný les

 

Muka ji neminou

 

Jen zjemní je vřes

 

 

Zvířata divoká

 

Všechna ji znají

 

Žena a láska

 

Bez paměti

 

 

Noc co ji pozřela

 

Její paměť sžírá

 

Láska co zranila

 

Se ve tmě zapomíná

 

 

Společnost na lovu

 

Vlci činí

 

Pozvaná do rodu

 

 Je vlčicí

 

 

Tělo se mění

 

Srdce už není

 

Srst roste

 

Paměť mrzne

 

 

Ztracená v závěji

 

Zmražená v srdci

 

Vyje k měsíci

 

Jak všichni vlci

 

 

 

Fénixi

 

 

Ty ptáku z ohně stvořený

 

Ty s drápy z ohně samotných pekel

 

Ty duše dobrá

 

Co nestárneš věkem

 

Fénixi ohnivý

 

Pane života mého

 

Obejmi mě ve svých perutích

 

Ať vidím jen světlo

 

Až vydám se na cestu dlouhou bez konce

 

Nebo s koncem ze zázraku

 

S koncem z tebe

 

 

Komentáře

komentářů

About The Author

6 komentářů

  1. Gem Signor

    Je to nádherné! Procítěné a to je podle mě to nejdůležitější. Talent rozhodně máš, tak pokračuj.
    A že to není melodické? No, já čet hodně nemelodických básní a když jsem začínal, tak to taky nebylo zrovna melodické. To chce prostě psát a psát a psát… 🙂 A časem se vycvičíš.

  2. Gangleri

    hmmmm……hmmmm…. mno myšlenek to v sobě má plno a máš i hezké obraty, ale mě tam u toho většinou chybí rytmus a melodičnost (ale třeba takový první dvě sloky Metamorfózy se mi fakt líbí – prostě to dobře zní 😉 a pak najednou změna a bum – a už se to nerýmuje a není to melodické – to je uplně jak rana kladivem uprostřed krásné skladby
    Kdyby jsi se zaměřila trochu víc na ty rýmy a melodii, stořila by si ještě krásnější dílko 🙂
    Ale toť jen muj osobni nazor a pocit, takže jak to vemeš, je už jen na tobě. Každopádně se klaním a loučím a říkám jen tak dál 😉

Leave a Reply