Mořičvíl – recenze

Autor, plzeňský rodák Denny Newman, nás zavádí do dobře propracovaného světa, který je sice obydlen nadpřirozenými bytostmi ( upír, hejkal, dryády ), ale který zároveň postrádá jakoukoli stopu magie. Vše co se zdá být na první pohled spjato s kouzly, je nakonec vysvětleno zcela „vědeckou“ cestou. Celá kniha je tak prošpikována vtipnými pseudovědeckými posutpy.

            Mořičvíl je, snad po vzoru Zeměplochy, kterou však nevykrádá ani nekopíruje, zabydlem spoustou postav a postaviček, které mají pro děj knihy méně či více zásadní význam. Některé se dějem jen mihnou, aby nastartovaly vyprávění tím správným směrem a pak jsou zapopmenuty, jiné se proplétají celým dějem jako ariadnina nit. Setkáváme se tak s dvojicí vědců z Městského muzea, profesorem Jeroným Myšpulka ( vedoucím oddělení Bublajících roztoků ) a profesorem Myrtil Kuštil ( ředitelem výše zmiňované istituce ), slečnou Zuzankou ( majitelkou hostince U příšerného šklebu ), Jamese Blonda ( špičkového agenta SMS ), hraběte Stokera ( upíra ze starobylého rodu ), Vildu s Cyrilem ) párek povedených strašidel ), stařenku Vyprášilou ( provozovatelku zájezdního hostince U zdravé výživy ), samotnou Smrt a mnohé další.

            K ději knihy nebudu prozrazovat vůbec nic. Mnohé napoví anotace na její zadní straně obálky. Snad jen, že plechovkové pivo je jedním z hnacích motorů snahy mnoha postav. 

            Celý Mořičvíl uhání ve velice svižném tempu, které nebrzdí žádné hluché místo ani zbrklá ukončení některých zápletek jako tomu bylo u předchozí knihy z edice Pevnost Vlčice.

Je vidět, že autor na svém světě dlouho a pečlivě pracoval a snažil se vybrousit každý detail. Určitě nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že se se světem Mořičvílu určitě ještě setkáme. Nebylo by jistě na škodu, kdyby případná další kniha měla větší formát než 220 stránek a autor tak dostal více prostoru k rozletu své fantazie.   

Denny Newman

Wolf Publishing 2005

89 Kč

Jindra Střelec

Jindra Henry Střelec