Michael Scott Rohan

*1951 Edinburghu – *?
Vzdělání získal na Edingburghské akademii a v Oxfordu,… Své studium práv označuje za životní chybu, naštěstí však vstoupil do SFGroup… Zde se setkal s Allanem Scottem a též se svou nynější chotí Deborou (1977)… Za Druhé Světové Války bojoval za britskou armádu než se dostal k psaní vyzkoušel mnoho zaměstnání (hudební recenzent, knihovník, editor, překladatel) po získání vysokoškolského titulu (1973) pět let editoval encyklopedie pro mezinárodní vydavatelství… Se svou ženou žije ve vesnici poblíž Cambridge, jeho zájmy jsou klasická hudba, historie, archeologie, antropologie a fantasy.

Zimní Letopisy ( Winter of the World – trilogy )
————————————————————
I. Ledová Kovadlina ( The Anvil of Ice )

Svět je v sevření Ledu. Proti sobě stojí Mocnosti Ledu, nečistá stvoření, Mocnosti Života a Lidé.
Magii zde nahrazuje "Pravá Kovařina" a hlavního nepřítele ( např. Saurona/Skřety v Pánu Prstenů ) pak Mocnosti Ledu a Led samotný…

Děj začíná přepadnutím domovské vesnice 13 letého nalezence Alva, Ekwešskými piráty. Piráti vesnici dobijí a Alv má být spolu s ženami a dětmi popraven, když si ho všimne Mistr kovář Mylio. Zaujme ho jeho severský původ a skryté umění pravé kovařiny… Nabídne Alvovi učení na kováře a záchranu před piráty… To ještě Alv netuší, že Mistr chce zneužít jeho nadání pro své zlé účely. Po dlouhých letech učení se konečně Mistr kovář rozhodne zadat Alvovi zkušební díla. První je náramek :

—***—
"Řekněme šperk. Jednoduchý zlatý náramek, jaký bohatí hejsci touží darovat svým milým, protože je v něm síla pouta a věrnosti. Za opravdu povedený kousek by upsali duši nebo dokonce svůj vliv. Zvládneš sám něco takového?"

Alv polkl. "A-ano, Mistře kováři. S Mochainovým pojednáním o splétání zlata…"
—***—

Po prvním díle přijela do věže Mistra kováře (sever Nordeney) návštěva… Je to (ač to ještě Alv netuší) Louhi, zvaná také Taounehtar,… Zrádná intrikánka, Mocnost Ledu a spolu s ní křehká bytost Kara, kterou Louhi násilím spoutala (opravdu ne provazy prosímvás:o) Kara je Nižší Mocnost, spoutána musí Louhi sloužit, avšak snaží se osvobodit…
Když Mistr kovář odejde s Louhi na vrcholek věže, seznámí se Alv s Karou… Alv držený od pádu své vesnice ve věži se velmi snadno zamiloval a když se dozvěděl o Kařině nesvobodě dal v sázku alespoň své první zkušební dílo, které právě dokončil :

—***—
"Jedno ti slíbím!" pronesla pomalu a důrazně. "Už nikdy si nebudu zoufat a budu vždy čekat na každou rozumnou příležitost, jak se vysvobodit. A pak tě vyhledám, ať budeš kdekoli, a dozví se to! Věř mi a smiř se s tím!"

V krbu tančily plameny a praskaly uhlíky. Ten nápad přišel bez rozmyslu. Zítra se na sebe bude moci podívat do zrcadla. Přece jen může dát něco v sázku. Ve vlastním úsměvu cítil žár ohně.

"Uvěřím ti, Karo, když ode mne na stvrzení slibu přijmeš dárek!"

A podal jí náramek.

Po chvíli váhání ho vzala do ruky a začala ho obracet před očima. Zlato se ve svitu plamenů barvilo doruda a po vzorech přeskakovala světélka. "Je v tom síla," řekla roztřeseným hlasem. "Zrovna já bych měla víc než kdokoli jiný s něčím takovým zacházet opatrně, dobře se rozmyslet. Musím s tím počkat…" Vtom zprudka prostrčila ruku náramkem a vytáhla si ho po útlé paži až nad loket.

"Doufám, že se splněním toho slibu budeš čekat stejně dlouho," poznamenal suše Alv a oba se rozesmáli bláznivým smíchem, jež trhá pouta strachu. …

… Alv Karu pozoroval od kuchyňských dveří, jak vstává a následuje svou paní, jak se dveře otevírají a na dlažbě dusají kopyta po rozdupaném srdci.
—***—

Jako druhé zkušební dílo pak dostal Alv zadánu helmu, později pojmenovanou Tarnhelm. Se silou skrývání a změny.

Třetí dílo potom byl meč, se silou autority a poslušnosti, rozkazu a jeho splnění…

Konečně po posledním mocném výtvoru Alv spolu s Rocem, pomocníkem Mistra Mylia a Alva, utíkají, když na ně Mistr používá Meč Strachu… Alvovo zneužité umění ztrácí sílu a po dlouhém putování se Alv usazuje v opuštěné kovárně ve Slaných Bažinách… Roc potom putuje dále na Jih kde je pravá kovařina zapomenuta a kde si tak i on může vydělat bohatství.
Alv se snaží zbavit nemoci kterou na něj tvorba helmy a meče uvrhla, a nachází také své nové jméno… Elof, Sám jediný, ale také Kovář, když se aniž by to tušil znovu setkává s Mocností… S Havranem, Mocností Života… poutníkem, bojovníkem za veškeré formy života…

—***—
"Vylez! Pojď ven, kováři ze Slané Bažiny, a okovej mi koně! Den se blíží a já musím dál!"
—***—

Poté co mu překová koně, Havran odjíždí pryč a Alv se za ním v náhlém návalu vzteku pouští aby zjistil kdo doopravdy je, když se po dlouhém běhu octne u pobřeží, týden cesty zpět do Kovárny, zanechává tam tedy své poskvrněné přesto vzácné nástroje a setkává se s piráty kteří napadají ekweš rabující již stále dále na Jihu…
Mezi piráty také objeví posledního z rodu Kermorvanů, Keryna Kermorvana, posledního z králů Morvanu, vyhnaného z Kerbryhaine, nejvetšího města Západu.
Spolu s Kermorvanem se vydává k Duergar, prastarému národu žijícímu v horách, aby se zde stal Mistrem… Po nemilém přivítání byl nakonec přijat do učení na dvě léta… To však na mistrovství nestačí… Jako čerstvý tovaryš s duergarským odznakem prchá za pomoci Anskera (duergarského mistra který učil Elofa) spolu s Kermorvanem a Ils (duergarské děvče, schopná kovářka a bojovnice) před králem Duergar, Andvarem, který je chce držet aby nevyzradili jejich tajemství…

Vydávají se (s novou rukavicí která dokáže hromadit a následně smeřovat jakoukoliv sílu,.. světlo, oheň, vítr, elektřinu, apod.) na pomoc Kerbryhaine, které je okupováno Ekweš pod vedením Mistra Mylia ( Mistr Mylio pak spadá pod velení Louhi, a Louhin cíl je pomoci Ledu vyhladit veškerý život na Světě )

Při cestě do Kerbryhaine se Elof znovu setkává s další Mocností, tentokrát s Tapiauem, Mocností Velkého Hvozdu… Mocností Života, přesto zákeřnou i milující… Jako příroda… Tapiau ovšem nenabývá fyzické podoby, nevnímá svět jako ostatní (např. něco špatného dějícího se ve Hvozdu vnímá jako tmavé místo ve své mysli atp.) Přes počáteční výhružnost nakonec dovolí Elofovi, Kermorvanovi a Ils putovat lesem dál…

Na místo dorazí včas, v jedné z věži které mezitím Ekweš stihli dobýt pak Elof nachází stále spoutanou Karu a po krátkém rozhovoru se vydává najít Mylia, po krátkém souboji ho díky rukavici a meče Gorthaweru který našel ve Slaných Bažinách poráží a zabíjí… Když se pak vrátí ke Kaře, čeká ho zklamání…

—***—
"Kathel dodržel slovo!" řekl Kermorvan. "Tebe, Elofe, teď musíme dostat…" Ale na Elofově místě už ležel jen černý meč Gorthawer, žalostně prohnutý v kaluži krve, a od něj vedly rudé stopy ke schodům.

Elof už se potácel o patro níž, bez sebe bolestí, a cestou vykašlával krev. Z ulic se ozvalo první řinčení zbraní, to když měšťané s novou odvahou vyrazili proti utlačovatelům. Z ekwešských táborů koktaly bubny, naléhavé a nejisté. Elof jim však nevěnoval pozornost, doléhaly k němu jako všechno zpoza tlusté šedivé opony, již se snažil odvrhnot.
Zbývala tu už jen Kara, ještě Kara, viděl ji tím jasněji, čím víc se ztrácelo všechno ostatní, a věděl že musí jít za ní do komnaty. Opíral se o stěnu a do dveří, jež nechal dokořán, málem padl.

Ale hned v tom okamžiku uviděl prázdné lůžko a otevřená okna. Dobelhal se k nim. Pod věží ozlomkrk a neuspořádaně utíkali Ekweš ulicemi, jež teprve nedávno dobyli. Obyvatelé města na ně pod havraní zástavou útočili bez milosti a rozmyslu ze všwech stran. Ba i ženy a děti se chutě chápalypo zbraních po sťatých nepřátelích….
Elof se ale nedíval na spoušť, již rozpoutal, leč hleděl k východu, do zlatého světla rozlitého nad vzdálenými vrcholky hor, nad krajem, jako by jej chtělo očistit od poskrvny války. Mocnými pomalými údery k němu mířily dvě veliké labutě, jedna bílá, jedna černá. U nohou černé se blýskalo stříbro…
—***—

( Karu znovu uvidí na konci druhého dílu, poté s ní prožije 7 let života, načež se jí ze strachu ztráty pokusí spoutat a Kara od něj utíká… takže Elof znovu putuje ( to je třetí díl 🙂 ale nebojte, je to happyend 😛 )

Tak to je ve shrnutí děj prvního dílu z trilogie Zimní Letopisy. Doufám že vás to aspoň trochu zaujalo, a jestli jo tak kdyžtak udělám podobnou "recenzi" na druhej a třetí díl, druhej je lepší a třetí je nej :o) tak si kdyžtak řekněte ( nebudu to přece dělat pro srandu králikum ) ,… a i přesto… "Je třeba říci víc." :o) Daleko víc…

Komentáře

komentářů

About The Author

3 komentáře

  1. Váša

    Jako recenze na knihu se mi to pozdává, zajímavé a netradiční, už se těším na další díly, vypadá to, že knihy nebudu muset ani číst.
    Zajímá mě však, jestli jsem to dobře pochopil, tak se mistr autor zrodil v roce 51 a pak bojoval v druhé světové? Takže buď je někde chyba nebo žijeme oba v jiném paralelním vesmíru 🙂
    Je celá kniha takto prošpikovaná severskou mytogií a psaná ve stylu severských legend?

Leave a Reply