Cesto dlouhá nečekej,
k hostinci mne klidně veď,.
ač sem k tobě malinkej,
nespouštěj svůj ze mne hled.

hej…

Deštík stále doráží,
na loutnu mou ve vaku.
Slunce vysviď s kuráží,
odhoď temnou paruku.

hej, hej…

Vozka jede stále dál,
nechce býti rušiti.
Na rtech mých ůsměv hrál,
když jsem s ním chtěl mluviti.

hej, hej, hej…

Blíž a blíž přicházím,
hostinec již vítá mne.
Za chvili již prohlásím,
pivo semhle, vodu ne.

hej…

Komentáře

komentářů

About The Author

8 komentářů

  1. Alatar

    Dnes jsem tu opět za hajzla. Proč ne, tohle je věc, co by asi napsal potulný bard za slunečného odpoledne, pokud by zrovna neměl žádnou dívku k opěvování. Zapomínáš ale na jednu důležitou věc. Česká gramatika je krutá a nejde jen o ď/ť, ale hlavně o neexistující a nesmyslné tvary slov. Jistě jich tam taky pár najdeš viď? Jinak hodně štěstí na další cestu.

    • Slim

      No je mi jasný, že právě česká gramatika tak kulhá, ale o tom to právě je. tohle není žádná gramatická báseň. To je prostě venkovsky popěvek. Lidovka, tam z vysočan. V tom to vězí. Kdyby to mělo být gramaticky správně, tak je to naprosto něco jiného.
      Ale přesto dík za postřeh 🙂

Leave a Reply