Tma. To bylo to jediné, co se rozprostíralo nad ponurými uličkami Rastaru. Noc svým příchodem odradila lidi od jejich pochůzek a každý se pečlivě snažil dořešit všechny povinnosti před západem slunce. Nad městem se stahovaly zlověstné stíny a strach obyvatel se stupňoval. Tu a tam se nějaký voják prořekl a prozradil něco o nebezpečném přízraku mága a mezi lidmi se takového zprávy šířily velmi rychle. Ileraim a Ionser však byli jediní lidé, kteří opravdu věděli co se skutečně děje. Jejich krčma se stala tajným sídlem dvou královských gardistů, kteří však teď již nejsou před svým nepřítelem tak bezmocní jako dříve.

„Toriku, Orme, rychle, pomoct!“ volala Mia, když vrazila uprostřed noci do pokoje královských gardistů. Ti byli okamžitě na nohách.

„Co se stalo Mio?“

„Merwik je pryč. Pomozte, on ho odvedl.“ Křičela žena.

„Mio, uklidni se a řekni nám, co se stalo.“ Odpověděl na nesouvislé věty rozrušené ženy Torik.

„Cítila jsem to. Takovou zvláštní energii. Děje se tak vždy, když v ulicích nebo na tržišti potkám mága, nebo někoho s nějakými zvláštními schopnostmi. Nedokážu to vysvětlit, ale bylo to silné a tak jsem se vzbudila. Nemohla jsem se však pohnout a nade mnou se skláněla strašná postava. Přízrak se žlutýma očima. Mělo to kápi, ale já jsem tomu viděla do obličeje. To nebyl člověk. Pomozte, najděte Merwika.“ Zoufala.

+ + +

„Tady nahoře to je.“ Ukazovala Mia gardistům truhlu, když všichni tři dorazili do jejího domu. Před dvěma hodinami zmizel její syn a ona byla odhodlána získat ho zpět za každou cenu. Torik s Ormem se skláněli nad starou truhlou, ve které teď byla Mia ponořená. Ta za chvíli začala vyndávat měšce s nějakými prášky a lahvičky s tekutinami všech možných barev. Poté vyndala tlustou knihu. Položila jí na zem, nalistovala jakousi stránku a začala cosi odříkávat. Potom před sebe rozhodila nějaký prášek a pokračovala již srozumitelnou řečí. „Vy, kterým Cherien ublížil, které zabil, vstaňte, přestaňte spát a vykonejte spravedlnost! Vy, kteří jste mě navštívili ve snu tuto noc, než se Cherien zmocnil Merwika, kteří jste mě varovali, teď máte možnost se pomstít!“ V tu chvíli se začalo před zraky gardistů cosi objevovat. Lidské postavy lidem nepatřící. Bělající se kosti vyvolaných přízraků působily v temnou noční hodinu zvlášť výrazně.

„Orme, to je tedy problém,“ pošeptal Torik svému kolegovi. Pak se otočil směrem k Mie.

„Tak tohle jsme si nedomluvili! Kde máte jistotu, že se nepostaví proti nám?“ Řekl zvýšeným hlasem a všiml si, že se přízraky pohnuly směrem k němu a proto zase raději ustoupil o krok zpět.

„Neobrátí se proti mně, budou mít právo na pomstu. Dám jim možnost potrestat zlo a poté odpočívat navždy v pokoji.“

„Mio, nezapomeňte na to, že nekromanství je zločin a v neposlední řadě se mnohdy obrátí proti jejímu tvůrci.“ Pokračoval Torik.

„Ale vy to nechápete. Oni nenaleznou klid, dokud nebude Cherien potrestán. On jim vzal kromě života i klid. Z nich čerpá svojí energii, díky které přežívá celá staletí. Oni v podstatě nejsou mrtví. Věřte mi!“

„To vám všechno řekli ve snu.“ Zeptal se Orm.

„Ano. Tu noc mě jeden z těchto varoval. Nestihla jsem se však včas zařídit podle jeho varování.“

„Jak tohle všechno skončí.“ Pronesl rezignovaně Torik.

„Jděte a najděte svého nepřítele!“ Zvolala Mia. Trojice se poté odebrala dolů, kam si Mia odnesla náčiní na přípravu lektvarů.

„Najdou ho. Instinktivně. Ale potom…, zničit ho nedokážou. Musím se připravit.“ Prohlásila.

konec třetí části

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Akoba (A08)

Komentáře

komentářů

About The Author

Šéfredaktor

Leave a Reply