"A my ? My můžeme jen doufat... doufat že taková situace nenastane 
za naší doby."
"Ale proč, mistře?"
"Co jiného bys chtěl dělat?"
"Myslel jsem..."
"Ano?"
"Já nevím, ale -"
"Tak mlč!"

"Mistře?"
"Mluv."
"Nelíbí se mi váš názor!"
"Vypadni pryč, už tě nebudu učit."
Hádat se se starým morousem, co nedokáže přiznat svou vlastní
chybu... Ne díky.

"Arrxi, je čas..."
"Už jdu," odpověděl jsem a zavřel starou knihu Dee' Ael Malk.
Dveře zaskřípaly, pavučiny povolily. Do chodby vniklo chabé
světlo, kroky Prvního duněly, a vracely se zpět v nekonečné ozvěně.
"Uprav si vlasy!" chraplavý hlas.
"Ne," odvětil jsem rozhodně.
Ledový vítr mě bodl do plic, světlo zesílilo. Musel jsem si zakrýt
oči. Výčka se sama otevřela. Tam stála... V modré róbě, tmavě červené
vlasy stočené do uzlu, modré oči, hluboké a smutné. Láskyplná, i zlá.
Jako oceán. 
"Chcípni parchante!"
"Promiň," vyšlo mi samo z úst.
Co má tohle znamenat?
"Mám tě ráda," usmála se.
Krásně, nejkrásněji jak to dovedla... A upřímně.
Ten úsměv mě uklidňoval.
"Já tebe taky." odpověděl jsem, a snažil se tvářit přívětivě."
"Nech mě na pokoji!" zakřičela zoufale a po tváři jí kanuly slzy.
Ta tvář byla nádherná. Nádhernější, než jakou by si která žena
mohla přát. Přesto nedosažitelná, neosobní, ledová jako smrt.
"Pojď dál!" zavelel opět drsný hlas Prvního.
"Arrxi! Bojuj s tím!" ozvala se ještě za mnou, ale já už nevnímal.

"Pane, to je on," pronesl První poníženě.
"Děkuji ti. Teď odlez, už tě nebudu potřebovat!"

"Vstaň Arrxi."
Vstal jsem.
"Už víš co jsem ti chtěl ukázat?" otázal se chladný hlas.
"NE!" zakřičel jsem v odpověď.
"Pořád nevíš kde jsi... A proč tu jsi?"
"NE!"
"Tohle," ukázal prstem kolem sebe. "- je Chaos. Já jsem nyní
Chaos. I ty jsi Chaosem. Rozumíš?"
"NE!"
"Skvěle. Začínáš chápat..."
Ticho. Potom opět promluvil hlas Chaosu, mluvil vážně.
"Co chceš dokázat mlčením? To ti nijak nepomůže, jsi v mé
moci... Tedy i v moci Chaosu. Když budu chtít, můžeš zemřít.
Pamatuj, pokud zemřeš v Chaosu, budeš dál žít v Řádu. Ovšem 
Chaos ti vezme duši. Budeš jen stín svého já, budeš putovat
po zemi, hledat sám sebe. Nakonec zvolíš smrt, aby ses zbavil
svého vlastního utrpení. Bude to od tebe sobecké, zabiješ se 
abys ulevil sám sobě a ti co tě měli rádi ti to budou zazlívat. 
Tobě to bude jedno. Nebudeš vědět co je slitování."
Uvědomil jsem si že mluví pravdu.

Komentáře

komentářů

About The Author

10 komentářů

    • aplegatt

      jako co? :o|
      ————————————————————
      * nechápavě kroutí hlavou *
      "Proč já se narodil právě v téhle době?"
      * usmál se *
      "Nevím,…"
      ————————————————————
      je to smutné, velmi smutné :oˇ

  1. Melphisa Neen

    Konečně! Je to skvělý, vrhni se na další díl q:o) Je to lepší a lepší, takže jestli to tak bude pokračovat q:o) tak snad založim aplegatt fanclub q:op
    mj. pochopila jsem to správně, že Chaos se stává z duší lidí, a zobrazuje jejich myšlenky a tím utváří prostor?? A jestli ne tak kde Arrx je? q:o)

Leave a Reply