Třikrát Svět zemřel
a třikrát se zas zrodil,
třikrát vůli k žití neměl
a třikrát se Smrti vzbouřil.
Ten Svět byl třikrát jiný,
světlý,tmavý,dravý,mylný.
A pak se náhle zastavil čas,
ze Země tajemno povstalo zas,
ta síla spojila kousíčky bytí
a zcelila rány z  hozených sítí.

Jen málokdo rozumí náznakům života,
nebo jen zavírá před nimi mysl,
nikdo už neslyší šepot Bohů,
neposlouchá jejich smysl.
Tolik zmizelo,
tolik přišlo,
a kolik dobrého z toho vzešlo?
Dnes už kouzla skrývají tvář,
a málokdy odhalí posvátnou zář.
Možná je vídáme každý den
a srdce nám říká,že není to sen.
Ale očise vzpírají nezvyklé vidině,
tak Pravda se ukáže až v soudné hodině.

Třikrát se Svět změnil,
třikrát z mrtvých vstal,
a stále svou tvář měnil,
dokud bát se nepřestal.

Komentáře

komentářů

About The Author

39 komentářů

  1. Tucna

    Musím souhlasit s názorem Yuyky. Nejsem sice taky žádný básník ale nerytmičnosti tam rozhodně jsou. A jen takový detail …

    Ten Svět byl třikrát jiný,
    světlý,tmavý,dravý,mylný.

    třikrát jiný a přitom čtyřikrát?? No a taky mi nějak nedochází co máš na mysli těmi „hozenými sítěmi“…Ale zkoušej dál, není to špatné!

    • Yuyka

      Teda, já nerada soudím, když z mých úst nemá plynout jenom chvála, ale v tom prvním odstavci se mi všechno nezdálo úplně rytmické a rýmované. Ovšem některé pasáže jsou vážně skvělé, to nemůžu neříct. Chm… vcelku trošku trhané, ale jinak pěkné:o)

Leave a Reply