Společně s královnou Jezunnou jsme dojeli v nádherném kočáře, zdobeným znaky elfského království, až před majestátní hrad Srondsellem, jenž byl kolem dokola obklopený vodním tokem. Na věžích se pyšně tyčily vlajky a stráže pochodovali po mohutných hradbách. Padací most byl spuštěný a tak jsme dojeli až k železné bráně. Stráže nás pustili, jelikož král už nás očekával.

   Kočár projel skrz rozsáhlé tržiště a zastavil před mramorovými schody. Schody byly zdobeny mnohými sochami zajisté slavných lidských osobností a vedly na malé nádvoří. Zde se uprostřed tyčil mohutný magický dub – znak Srondsellemského království, a vedle něj se rozprostírala magická fontána, kde zběhlí mágové cvičili své učně. Nádvoří bylo kromě přístupové cesty ze schodů kolem dokola obklopeno zdmi gigantického hradu.

   Došli jsme společně s elfskými strážem k obrovské dřevěné bráně, která vedla do hradu a kolem níž bylo ve dvou řadách po šesti královských strážných. Ohlásili jsme se a pod silou osmi strážných se brána pomalu otevřela. Na konci dlouhé chodby, po jejíž stranách stáli stráže v pozoru jako sochy, seděl na trůnu král Tollid, kolem něj deset rádců u velkého stolu po jeho pravici a u stolu menšího na druhé straně byla obsazena pouze jedna židle z pěti nějakým orkem, který si brousil sekyru.

    „Vítej, králi Tollide“ uklonila se Jezunna. „Přijíždím ohledně tvého dopisu. Tento mág“ ukázala na mě „by chtěl vstoupit do tvých služeb, stát se tvým ochráncem, zastáncem zájmů elfů a naším prostředníkem. Je to jeden z našich nejmocnějších mágů. Jeho otec byl elf a matka z vaší rasy. Věřím tudíž, že porozumí dobže zájmům jak elfů, tak i lidí“ ještě jednou a hlouběji se poklonila a já také.

   „Jsem rád, že si vyhověla mé žádosti“ vstal král ze svého trůnu. „Pověz mi, kouzelníku, jak ti říkají?“

   „Norellam, vaše veličenstvo.“ odpověděl jsem „Znamená to: přinášející mír“

   „Hezké jméno..“ zabručel pomalu „a co umíš?“ zajímal se

   „Ovládám ohnivou a vodní magii a mám zkušenosti i s léčitelstvím. Mé služby jsou vám k dispozici, můj pane.“

   „A z jakých důvodů chceš vstoupit do mých služeb?“

   „No… protože…“ koktal jsem zaskočen touto otázkou. „vždy jsem usiloval o mír mezi všemi obyvateli naší Matky Země a myslím si, že svými službami tomu mohu pomoci. Vyrůstal jsem na hranicích našich království a mezi naší a lidskou vesnicí docházelo k mnohým bojům, v nichž zahynuli moji rodiče. Poté jsem sjednotil skupinu elfů i lidí a snažili jsme se dalším podobným konfliktům zabránit – a musím říci, že úspěšně. Podařilo se nám uzavřít mír mezi oběmi vesnicemi a já si uvědomil, že by to tak mělo být na celém světě. Nesnáším zbytečné prolévání krve.“ skončil jsem svůj projev.

   „Dobrá… Líbíš se mi ty i tvé názory, které jsi zde vyřkl. Přijímám tě do svých služeb. Posaď se tamhle ke stolu“ ukázal rukou směrem k malému stolku, za kterým seděl ten ork. Když jsem se přiblížil ke stolu, pokračoval: „Tohle je Pyrrhos, orkský šaman. Ovládá magii země, vyvolává duchy a je to výtečný válečník. I on přijal moji nabídku. Seznamte se!“

   Pyrrhos byl asi o hlavu menší než já. Jeho tělo však bylo zavalité a svalnaté. Měl na sobě jen lehký pláštík vyšívaný mnohými runami a byl ověšený spoustou talismanů. Napřáhl jsem k němu ruku: „Norellam. Těší mě, že vás poznávám“

   Ochotně mi stiskl ruku takovou silou, že jsem myslel, že mi rozdrtí všechny prsty. Otevřel svou tlamu, ze které dosud přesahovali jen dva mohutné špičáky, a odhalil své zbývající špinavé zuby, které byly protkány hustými slinami. „Pyrrhos! Taky mě těší“ zavál ke mně odporný puch z jeho úst.

   „Vaším cílem“ pokračoval král „je, jak už jsem Pyrrhosovi řekl, ochra??ovat život můj i mého dvanáctiletého syna Mardosse. Až dosáhle pět a dvacátého roku, předám mu vládu a chci se ujistit, že se mu nic nestane. Je to můj jediný nástupce z mého rodu. Kdyby zemřel, nastaly by mezi šlechtou a urozenými boje v našem království o místo krále. A to co se celé generace budovali by bylo roztříštěno na malé kousíčky. Chápete? Dále budete udržovat mír s vašemi rasami a v případě války pošlete pro posili z vašich řad. I my vašim rasám pomůžeme v případě většího válečného ohrožení. Norellame, máš ještě nějaký dotaz?“ tázavě na mě pohlédl král. Měl jsem v hlavě tolik otázek, na které jsem se chtěl zeptat, ale než jsem stačil nějakou vyslovit, král pokračoval: „Dobrá tedy, když nemáš žádné otázky, můj sluha tě odvede do tvé komnaty. Na večeří přijď do královské kuchyně a zítra ráno přijď za mnou – budu zde. Moji kouzelníci otestují tvé schopnosti a způsob boje.“

   Uklonil jsem se a odkráčel za sluhou, který mě dovedl do mé komnaty…

 

 

   Vědomosti lidských kouzelníků, ačkoli to byli nejlepší mágové krále Tollida, se nemohli rovnat tomu, jaké poznání o magii mají elfové, kteří se jí zabývají už od dávných časů. Kdejaký průměrný elfský kouzelník by se nejlepším lidským mágům vyrovnal. Z testu kouzelných schopností jsem tudíž dostal od krále Tollida to nejznamenitější ocenění.

   Ovšem v boji se zbraněmi se mnou král nebyl příliš nadšem. S lukem jsem si počínal ještě docela dobře, ale s mečem jsem neuměl zacházet skoro vůbec. Nabídku bojového výcviku jsem však odmítl s tím, že moje kouzla mě ochrání lépe než zbraně, ačkoli Pyrrhos namítal, že v případě, že se na něho vrhne několik útočníků naráz, není nad těžkou, masivní dobře nabroušenou sekyru, která jim rychle srazí hlavy dolů.

   Král nakonec usoudil, že jsem skvělý kouzelník a Pyrrhos výtečný válečník a že se navzájem můžeme dopl??ovat. Byl tedy potěšen, že má takové ochránce pro svého syna. Ovšem tři místa u našeho stolu zůstávala ještě prázdná…

Komentáře

komentářů

About The Author

12 komentářů

  1. aplegatt

    smekám svůj zaprášený klobouk z poskvrněné a špinavé duše mé a vzdávám čest mistru děje a ohromení… děkujme bohovi, zato, že nám dopřál tu nesmírně vzrušující příležitost mrknout byť i jen našema chudýma očima na dříve zajisté nemyslitelný zázrak. Nevím jak jinak vyjádřit ohromný obdiv – a je mi to ze srdce líto – než svým prostým poděkováním… Díky

  2. Yuyka

    moc ti děkuju, Gangleri, že jsi vyplnil mou prosbu a nepřestal s psaním. Fakt je to hezké. No, možná to není to pravé slovo… ale já v rychlém hledání slovíček příliš velký expert nejsem. Mám pro tebe návrh. Co kdybys jedno z volných míst věnoval nějaké dívce? Přece jen se na ochránce více hodí chlapi, to je pravda, ale trošku specifika by neškodilo… jo, a chtěla bych se tě zeptat, jak přesně si představuješ orka?

      • Yuyka

        hmm, tak to už přesně vím, jak si orky představuješ, WarcraftIII mám taky. Dohráls už to do konce? Jo, líbí se mi, jak si děláš plány svých povídek. Já jenom píšu a plácnu tam, co mě zrovna napadne. A momentálně ani nemám čas dokončit Dvojčata… ani nevím jak dál. Tak se omlouvám všem za ta zpoždění, ale začátky na nové škole jsou plné shonu a příprav. Dík.

    • Gangleri

      Jestli myslíš volné místo ve službě králi,tak ho skutečně obsadí jedna čarodějka – nebuda však lidského rodu :-/ Tohle je zatím jen příběh, který Norellam vypráví svým lidským přátelům ve vesnici Havasy (viz 1.kapitola) Asi v 5. kapitole skončí vypravování a v 6.kapitole se vydá na cestu se svými přáteli, aby zjistili, co se vlastně stalo. A snad tě potěším – půjdou s ním i dívky 🙂

  3. hwrnn

    Tak to sem napíšu narovinu: Tohle už není překvapení, to je šok!!! Na to, jak dlouho tě znám, bych tohle fakt nečekala. Kam chodíš na seminář? Stylisticky perfektní, přímo učebnicová spádovost, bezvadnej děj – já ho tam teda našla.
    Takže, … Kdy bude na našem mfantasy trhu čtyřka?

Leave a Reply